Žádné melouny, mandarinky, pomeranče a banány. Stejně jako naše babičky a prababičky se budeme možná i my za desítky let znovu cpát mišpulemi, oskerušemi, kadlátky nebo jablky – jaderničkami. Správa Národního parku Podyjí se totiž rozhodla vrátit do krajiny Znojemska původní druhy ovocných stromů. A ve středu k tomu udělala první důležitý krok. Vysadila malý sad se sazenicemi právě jablek odrůdy moravská jadernička.

„Jedná se o akci v rámci dlouhodobého projektu záchrany starých nešlechtěných odrůd ovocných dřevin, které ještě místy rostou v národním parku,“ popsala vedoucí projektu obnovy ovocných sadů v Podyjí Lenka Reiterová ze Správy parku.

Odborníci zatím zmapovali plochy s větším výskytem dřevin. „Vzhledem k tomu, že sady jsou desítky let neobhospodařované, tak stromy umírají. Snažíme se tedy dřeviny vracet,“ řekla botanička.

Jabloně by například vytvořily stromořadí kolem turistických cest. „Pokud bude zájem tak i podél silnic. Nevylučujeme ani možnost, že bychom je nabídli zahrádkářům,“ dodala Reiterová.


Přečtěte si také: Národní park Podyjí se připojí k roku biodiverzity

Projekt se netýká pouze jabloní. „Jde o pěstování i jiných druhů. Začali jsme s mapováním třešní, budeme pokračovat s výsadbou hrušní i mišpulí. Nebráníme se jakémukoliv dalšímu ovocnému druhu, který by se třeba našel,“ dodala vedoucí projektu.

Více než deset let bude trvat, než si lidé utrhnou z nových stromů první jablko. „Pro tuto část projektu bychom velmi ocenili i spolupráci veřejnosti. Uvítáme jakékoli informace o výskytu starých ovocných dřevin na Znojemsku,“ uzavřela Reiterová.

Ze zahrad a sadů Znojemska postupně mizí pro střední a starší generaci i tolik známé odrůdy jablek jako třeba Spartan či Starkinson. Upadá i obliba původních místních odrůd meruněk a broskví. „Meruňka Velkopavlovická je už dnes prakticky minulostí. Důvodem je především krach devíti z deseti konzervárenských firem v Česku. Většina ovoce se dnes dováží, na pultech pak vítězí odrůdy s velkými plody s tvrdou dužinou, ale méně výraznou chutí,“ doplňuje ovocnářský odborník Jaromír Čepička.

Po desítkách let zapomnění mohou naopak lidé na Znojemsku znovu poválet na jazyku trpkou chuť starých odrůd vinné révy. Vinice z devatenácti z nich roste třeba za Moravským sklípkem v Šatově. „Máme tam Veltlínské červenobílé či Prachtraube, které stálo u zrodu moderní odrůdy Muškát moravský. Najdete tu romantický Kamenorůžák, Ortliebské, Ryzlink buketový, modré Jakubské, Tramín kořenný, mystický Muškát žlutý, či Veltlínské modré zvané Modrý Janek,“ popisuje Pavel Vajčner, ředitel společnosti Znovín Znojmo, které vinice patří.

Firma se starými odrůdami slaví úspěch. „Stejně, jako mají lidé obecně rádi historii, milují i nostalgické návraty ke starým odrůdám. Třeba Muškát žlutý každoročně slaví úspěch i na neoficiálním mistrovství světa muškátů,“ dodává Vajčner.

Více k tématu čtěte ve čtvrtečním Znojemském deníku Rovnost

SYLVA PAVLAČKOVÁ
DANIEL SMOLA