<p>"Jde ale jen o administrativní snížení statistik. Díky pečlivým kontrolám se rušili registrace některých vinařů i ploch, které byly dosud v evidenci dvakrát. Celkově je situace s vinicemi v tuzemsku stabilizovaná, vloni bylo vysazeno sto dvanáct hektarů nových vinohradů," uvedl Jaromír Čepička ze Sdružení znojemských vinařů.</p>

<p>V tuzemsku bylo k poslednímu dni loňského roku evidováno skoro osmnáct tisíc čtyři sta hektarů vinic u téměř devatenácti a půl tisíce vinohradníků.</p>

<p>Po vstupu země do unie mohou vinaři čerpat dotace na restrukturalizaci vinic, tedy na likvidaci starých, výsadbu nových s jinou odrůdovou skladbou či na ochranu proti zvěři. Dotace může dosáhnout až dvě stě devadesát tisíc korun na hektar.</p>

<p>Nejvíce zastoupenými odrůdami v nových výsadbách po roce 2000 jsou ryzlink rýnský, frankovka, rulandské modré, rulandské šedé, sauvignon, zweigeltrebe, svatovavřinecké, chardonnay a tramín. Na Znojemsku jsou to především místní tradiční odrůdy veltlínské zelené a müller thurgau.</p>

<p>Loňský rok přál i kvalitě vína, s množstvím to už bude horší. &#8222;V roce 2005 jsme měli průměrnou cukernatost vykoupených hroznů necelých dvacet a půl stupně normalizovaného moštoměru, vloni o celé dva stupně více. Většina loňských vín tak bude přívlastkových,&#8220; potvrdil ředitel největší vinařské firmy na Znojemsku Pavel Vajčner ze Znovínu Znojmo.</p>

<p>"Výnos ale byl na úrovni zhruba šedesáti procent normálu. Sklidilo se průměrně tři celé sedm tuny z hektaru, na Znojemsku jen tři a půl tuny. Při průměrné výkupní ceně hroznů třináct korun osmdesát haléřů za kilo a nízkém výnosu nebyl vloni prodej hroznů rentabilní," doplnil Čepička.</p>

<p>V Česku vypije každý člověk včetně novorozenců každoročně průměrně šestnáct a půl litru vína, z toho čtyřicet procent vyrobí domácí vinaři.</p>

<p>"Šedesát procent spotřeby je kryto dovozem především sudového vína a to v celkové ceně dvě miliardy a tři sta milionů korun," dodal ředitel znojemské pobočky ministerstva zemědělství Alois Čaněk.</p