Nejdříve po letní sezoně 2011 by mohl začít platit nový zákon o vodní záchranné službě. Tedy pokud se jej vůbec podaří sociálním demokratům v čele s jihomoravským hejtmanem Michalem Haškem připravit a prosadit ve sněmovně. Vodní záchranáři by pak i na vranovské přehradě měli obdobné podmínky a status, jako Horská služba. Dosud přitom fungují díky dobrovolníkům, a to i v sezoně jen občas.

O budoucnosti vodní záchranné služby a jejím financování jednalo včera vedení kraje s velitelem jihomoravské oblastní stanice této služby Stanislavem Hrdličkou. Kraj nyní navíc pomůže záchranářům s jejich provozním dluhem, který se letos vyšplhal na téměř dvě stě tisíc korun.

„Třeba na Vranově funguje služba jen o víkendech a při větších akcích, a to jen na hlavním jezeře. Víc nám finance neumožňují. Plošné pokrytí po celou sezonu bohužel neexistuje. Obdobné je to i na ostatních vodních plochách,“ podotkl Hrdlička.

Pokud by nový zákon skutečně někdy v budoucnu začal platit, byli by vodní záchranáři na Vranově prakticky nepřetržitě. „To znamená zhruba šest měsíců, po které trvá prodloužená sezona. Není to přitom jen o práci u vody, záchraně lidských životů a pomoci při zranění. Jde o celoroční práci, hlavně o preventivní působení na školách,“ upřesnil velitel jihomoravských vodních záchranářů.

Včerejší jednání na kraji ale řešilo především nynější dluh vodních záchranářů. „U našich dodavatelů máme pohledávky za skoro sto devadesát tisíc korun. Kraj nám s touto pohledávkou pomůže. V částce ale nejsou žádné další peníze na mzdy, nové vybavení a podobně. Na jihu Moravy by bylo na provoz vodních záchranářů potřeba zhruba deset milionů korun ročně,“ doplnil Hrdlička.

Protože vodní záchranáři letos neměli takové komerční příjmy jako v minulosti, hrozilo jim, že nebudou mít dostatek peněz už ani na provoz po zbytek letošního roku. „Dohodli jsme se, že předložíme jihomoravským zastupitelům návrh na poskytnutí mimořádné dvousettisícové finanční podpory této službě, kterou vnímáme jako součást Integrovaného záchranného systému. O tom, že vodní záchranná služba funguje dobře, se mohou přesvědčit obyvatelé i návštěvníci našeho kraje při desítkách zásahů na vodních plochách,“ řekl hejtman Hašek.

Ten vidí problém i v tom, že vodní záchranáři, podobně jako donedávna Horská služba, nemají legislativně zakotvený status a financování. „Proto navrhnu zastupitelstvu, abychom zahájili práci na legislativní iniciativě Jihomoravského kraje. Také začnu jednat o této věci s příslušnými členy vlády,“ dodal hejtman.

„Rok 2010 vidím jako přechodné období, ve kterém se bude projednávat zákon v legislativním procesu. Navrhnu přechodné financování záchranné služby v kraji z krajského rozpočtu,“ slíbil hejtman.

Hašek očekává, že se podaří zákon projednat a schválit tak, aby začal platit nejpozději v září 2011. Podle vedoucího lékaře znojemské záchranné služby Arnošta Růžičky nejsou dosud vodní záchranáři na vranovské přehradě prakticky vidět. „Kromě pár případů, kdy k nim přijdou lidé s píchnutím od vosy, jsme u drtivé většiny případů nejdříve. Vyplývá to i z toho, že vodní záchranáři pokrývají, tedy pokud tam zrovna jsou, jen velmi malou část jezera u hráze. O zabezpečení desítek kilometrů členité přehrady se už nedá mluvit,“ dodal.