VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vranov se musí obejít bez záchranářů

Vranov nad Dyjí – Největší vodní plocha na Znojemsku se bude muset i letos obejít bez vodní záchranné služby. Nejsou peníze ani dobrovolníci.

22.6.2010
SDÍLEJ:

Záchranáři. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/ archiv

Vlajku s červeným křížem a u ní ve střehu připravené muže či ženy schopné vytáhnout z vody tonoucího a odborně mu poskytnout první pomoc ani letos na největší vodní ploše na Znojemsku neuvidíte. Důvodem nejsou jen peníze, ale i neochota lidí zapojit se do dobrovolné práce vodní záchranné služby na vranovské přehradě.

„Jsou oblasti, kde je přetlak odborně erudovaných dobrovolníků, kteří chtějí v rámci vodní záchranné služby spolupracovat. Bohužel, zrovna Vranov a jeho okolí k nim ale nepatří. Je těžké motivovat lidi k této činnosti, když jim nemáte co nabídnout. Naopak: obětovat budou muset volný čas, rodinu, vzdělávat se,“ uznal člen prezidia Vodní záchranné služby Českého červeného kříže Stanislav Hrdlička.

On sám pracuje jako vodní záchranář na Nových Mlýnech na Břeclavsku. „V našem případě se vodní záchranáři rekrutují z řad dobrovolných i profesionálních hasičů, policistů, zdravotníků či vojáků. Jedno mají ale společné a to je vztah k vodě. Vybudovat základní stanici na zelené louce je přitom otázkou zhruba pěti milionů. Jen člun přijde na půl milionu,“ dodal záchranář.

Krajský úřad v dubnu vyčlenil pro vodní záchrannou službu na jihu Moravy dva miliony korun, z čehož brněnští záchranáři a jejich kolegové na Nových Mlýnech dostali po půl milionu. „Zbytek bude kraj rozdělovat podle aktuálních potřeb. Pokud ale vím, o Vranovsku se do této chvíle nemluvilo,“ uvedl mluvčí krajského úřadu Jan Chmelíček.

Nejsou dobrovolníci

Vodní záchranná služba ale není jen o penězích, ale i o pokrytí území samotnými záchranáři. „Pokud je činnost dodnes striktně dobrovolná a v daném místě se nenašlo uskupení lidí, kteří by to šli dělat, tak proto tam ani žádné stanoviště služby není. I samotné prezidium organizace je dnes prakticky bez prostředků, takže ani nemá šanci nějaké nové stanoviště vybavit. Pokud se tedy třeba nějaké místní uskupení obcí nedomluví a nebude jak prvotní vybavení, tak pak i následný provoz dotovat, tak středisko vodní záchranné služby nemá na Vranovsku ani šanci vzniknout,“ doplnil prezident Vodní záchranné služby David Smejkal, který je ve funkci teprve od uplynulého víkendu.

Podle něj navíc nemají různí záchranáři stejné podmínky. „Jak je možné, že stát podporuje více než sto miliony korun ročně horskou službu, ale na vodní záchrannou službu nedává nic. Jaký je rozdíl mezi člověkem, který se při sportu zraní na horách a který při plavání ve vodě? Proč má člověk na horách nárok na profesionální pomoc a člověk u vody ne? My jsme se jako nové vedení zavázali k tomu, že budeme vodní záchrannou službu stabilizovat. A i tyto trendy se pokusíme změnit,“ řekl Smejkal.

Podle něj se v celé České republice ročně utopí kolem dvou set lidí. „To je neuvěřitelně vysoké číslo. Nesrovnatelné je to třeba v porovnání s počtem obětí na silnicích. Tam každý rok zahyne necelých tisíc lidí, stát ale do kampaní i samotných systémů pro bezpečnější provoz pumpuje stovky milionů. Dvě stě utopených ale nechává každého chladným,“ uzavřel prezident českých vodních záchranářů.

Žádost o podporu

Ty by rád viděl na největší přehradě na Znojemsku i starosta Vranova nad Dyjí Lubomír Vedra. „Myslím si, že vodní záchranná služba by se na Vranovsko rozhodně hodila. Na většině velkých přehrad záchranáři jsou. Bohužel, u nás to moc neumíme ovlivnit. Kdyby se na nás někdo obrátil s žádostí o podporu takové věci, jistě bychom ji podpořili,“ ujistil Vedra.

Autor: Daniel Smola

22.6.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Mobilní rozhlas pomůže také v krizi, slibuje autor. V kraji ho využívá 39 obcí

Ilustrační foto

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Zarážení hory pomáhá ochránit vinohrady. Vinaři soudili i skupinku zlodějů

Tasovice /VIDEO/ - Slavnost Zarážení hory pořádali v sobotu už potřetí obyvatelé Tasovic a Spolek vinařů svatého Klementa. Všude bylo plno vína, krojů a moravských písní. "Věřím, že se všichni při písničce a skleničce dobrého vína společně pobavíme a navíc pomůžeme ochránit naše vinohrady v době zrání před chorobami, špačky, zlým počasím a zloději. Hrdě můžeme prohlásit, že naše právo platí už od šestého století," řekl na úvod za pořadatele slavnosti František Houšť.

Kometa a Orli se bijí i v přípravě: Nenecháme si všechno líbit, říkají

Brno, Znojmo – Přátelské utkání v hokeji? Spíš používejme termín přípravné. O nevraživost a bitky totiž není nouze ani v letošním létě. I hokejisté jihomoravských celků Komety Brno a Orlů Znojmo už při prověrkách na novou sezonu shodili rukavice. „Párkrát jsem se porval i v přátelácích. Nerozlišuju, jestli je to příprava, nebo ostrý zápas, každý jde do utkání naplno,“ řekl znojemský bek Jan Lattner.

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Vyškov - Jednu košili nosí, i když ne dennodenně, už patnáct let. Přesně tak dlouho je Helena Dvořáková z Vyškova skautkou. Ke kroji, který si tehdy pořídila, se váže spousta jejích vzpomínek. „Abych se stala členkou Junáku, maminka na mě ušila boudu. Teď si život bez skautingu neumím představit,“ říká pětadvacetiletá vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea, která se stará o sedmnáct jeho členek. Podesáté s nimi letos jako hlavní vedoucí vyrazila na tábor do Otaslavic.

Meruňkovice bude vzácná, kvůli mrazům

Jižní Morava – Loni jsem pálil z tří set litrů kvasu, letos nemám nic. Tak shrnul letošní sezonu pěstitel Josef Procházka z Hodonínska. „Pomrzla i jablka. To málo, co z úrody zbylo, nemá ani cenu sbírat,“ řekl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení