„Plánovanou besedu jsme přesunuli z knihovny do Zámeckého hotelu, který nabídne vhodnější prostředí a také více prostoru. O téma je mezi lidmi nebývalý záměr, původně plánovaná schůzka starostů Vranovska se rozšíří o podnikatele a veřejnost," vysvětlil starosta Vranova nad Dyjí Lubomír Vedra.

Jak dodal, nenamítá nic proti alternativním zdrojům energie, ale jejich umístění by mělo být zvoleno šetrně.

„Jsme klidovou zónou, lidé k nám jezdí za odpočinkem a rekreací. Větrný park by zcela zkazil pohled do celé krajiny a byl by viditelný i ze vzdálenosti několika desítek kilometrů," uzavřel Vedra s tím, že setkání se zúčastní i krajský radní pro životní prostředí Jaroslav Parolek. Pozvání obdrželi také všichni starostové z Vranovska.

Sestaví prohlášení

„Monstrózní park by takřka na dohled od Stálek vyhlížel opravdu nepatřičně. Zaráží mě, že nám před lety ochránci přírody nepovolili dva větrníky, a teď se jich má jen o pár set metrů dál otáčet třicet. Podle mého názoru park takové velikosti patří do industriálních zón a proti záměru budeme bojovat," řekl starosta Stálek Jiří Willmann.

Výsledkem schůzky bude zřejmě písemné prohlášení směřované na Úřad Zemské vlády Dolního Rakouska v St. Pöltenu, který do poloviny února přijímá připomínky k dodatku územního plánu. Ten totiž počátkem prosince označil lokalitu na rakouské straně Národního parku Podyjí jako vhodnou pro výstavbu větrných elektráren. WINDPARK NORD. Chceme to?

Investorem celé akce jsou rakouské státní lesy a pouhý jeden kilometr od Šafova má vyrůst zhruba třicet větrníků o výšce sto padesát metrů. Aby investor mohl zrealizovat svůj záměr, má dojít do několika měsíců ke změně územních plánů v obcích Weitersfeld, Hardegg a Langau. Dle veřejně dostupných informací proti tomu tamní obecní představitelé nic nenamítají.

Reakcí obyvatel a podnikatelů z Vranova je nadšený Jiří Kacetl ze znojemského Okrašlovacího spolku. „Z malé jiskřičky se zažehnul opravdu viditelný ohýnek. Jsou slyšet majitelé penzionů a restaurací z Vranovska, kteří vyvinuli potřebný tlak na představitele samosprávy. Starostové hájí zájmy celého regionu a velký zájem o celou problematiku činí naše vyhlídky nadějnějšími," podotkl Kacetl, který je také iniciátorem petice, jež je na serveru www.petice24.com zveřejněná od minulého pondělí. Za týden připojilo svůj podpis více než dva tisíce lidí.

Jednou z těch, která se záměrem výstavby větrného parku nesouhlasí, je Jana Vrbová z vranovského penzionu Jelen. „Smířit se s existencí takovýchto monster nedokážu. Znojemská radniční věž měří až ke špičce osmdesát metrů, hřeben střechy sálu předků vranovského zámku nějakých sedmadvacet metrů od terénu, takže dvousetmetrové větrníky by dosahovaly do výšky dvou a půl radničních věží a více než sedmi vranovských zámků. Vše v blízkosti národního parku a u Šafova dokonce prakticky na samotné hranici. Zmiňuji pouze vizuální stránku věci. Velký vliv by měl větrný park i na člověka a okolní krajinu," uvažovala Vrbová.

Za nepřijatelný označili záměr již před několika měsíci krajští i ministerští úředníci. Představa třiceti otáčejících se vrtulí na ploše o rozloze dvou tisíc hektarů znepokojila i představitele obou národních parků.

Ohroženi by mohli být dle slov ochránců přírody jak ptáci, tak i netopýři a došlo by k narušení krajinného rázu.

Před časem vznikl také facebookový profil Zachraňme náš Národní park Podyjí, kde si lidé mohou vyměňovat informace.

„Za posledních dvacet let jsem nezaznamenal takový zájem a spolupráci občanských iniciativ," podotkl před časem Kacetl, který je aktivním účastníkem spolkového života ve Znojmě.