Pod podlahami opravovaných domů a na parcelách, kde dnes již stojí nové domy, našel řadu dokladů, potvrzujících kontinuální osídlení výšiny nad Dyjí, od pravěku. Jeho nálezy rovněž dokazují sílu a význam zdejšího velkomoravského hradiska.

„Zpočátku to bývalo složitější. Lidé měli obavy a panovala určitá nedůvěra. To jsme ale postupně překonali a už dlouho si s většinou lidí na Hradišti rozumíme. Uvědomují si význam zdejší lokality, i potřebu výzkumu. A podle svých možností nám většinou také vycházejí vstříc,“ říká Klíma.
Archeologové se na oplátku straně snaží postupovat šetrně a bádat po nezbytně dlouhou dobu.

„Lidé ví, že Klíma ze studenty jim porosty na zahradě moc neponičí. Délka výzkumu záleží přirozeně na mnoha okolnostech. V průměru ale na běžnou parcelu rodinného domu potřebujeme asi měsíc,“ dodává archeolog.

Na každou badatelskou sezonu musí Nadační fond sv. Hypolita sehnat zhruba osmdesát až sto tisíc korun. „Peníze na záchranné výzkumy se snažíme získat z příslušného fondu Národního památkového ústavu. Soukromým stavebníkům, pokud možno, výzkum neúčtujeme. S podnikateli se snažíme jednat alespoň o jejich sponzorském příspěvku,“ přibližuje způsob financování badatelských prací Klíma.

grafika

Orientační cena za výzkum na běžné parcele rodinného domu se přitom, podle jeho slov, pohybuje v průměru kolem šedesáti tisíc korun.
Záchranný výzkum byl i na počátku jednoho z nejdůležitějších objevů za celých dvacet let výzkumu, který archeologové učinili loni, v samém závěru sezony.

„Na parcele, kde dnes již stojí rodinný dům, jsme zachytili část pohřebiště, které jsme už dlouho hledali. Letos budeme v jeho prozkoumávání pokračovat, ale to už v části, která leží na volných pozemcích. Práce tam máme na roky,“ shrnuje Bohuslav Klíma.

Dům u kostela: kostry pod podlahou a dva měsíce zdržení
Znojmo - Když se David Molík pouštěl někdy v roce 2001 do přestavby domu po babičce, netušil přesně, co všechno ho čeká. Aby se do staršího stavení, sousedícího těsně s místním kostelem, mohl se svou rodinou nastěhovat, naplánoval si jeho kompletní přestavbu. Už ve stavebním povolení přitom měl podmínku, že na stavbu musejí dohlížet archeologové. V jeho případě právě tým Bohuslava Klímy.
„Protože jsme kompletně dělali nové příčky i podlahy, museli jsme všechno vybourat. Pod podlahou, kde měla babička ložnici a obývací pokoj, jsme pak objevily kostry. Archeologové nakonec vykopali osm dětských a pět dospělých hrobů. Jedna z dospělých koster byla dokonce částečně zazděná do základů původního stavení,“ popisuje neobvyklé podloží svého domu Molík.
Stavba se mu tenkrát na dva měsíce zastavila. „Měsíc tady byli archeologové a další měsíc jsem po nich uklízel hromady vykopané hlíny. Platit za výzkum jsem naštěstí nic nemusel,“ uznává. Dnes už ví, že jakmile kopne do země, musí volat archeology.
„Vedle kostela bylo pohřebiště, takže se dá všude kolem něco najít. Dodnes ale nevím, jak staré kostry byly,“ dodává Molík. (smo)