Dva pomníky a dvě výstavy. To je bilance znojemských oslav devadesátého výročí vzniku samostatného československého státu. První výstavu otevřel v pátek Eugen Brikcius. V pondělí a úterý přijde na řadu odhalování pomníků a ve středu začne výstava v Domě porozumění.

První památník k výročí republiky předají veřejnosti dnes zástupci neformálního aktivu místních spolků a sdružení. „Po řadě jednání a změn zamýšlené podoby a umístnění památníku jej nakonec odhalíme v pondělí v pět odpoledne v Horním parku u městských lázní,“ uvedl jednatel aktivu Vítězslav Jurásek.

Připomínku jubilea republiky budou tvořit dvě busty presidentů Masaryka a Beneše. Aktivisté je původně zamýšleli postavit na náměstí Svobody před budovou finančního úřadu.

„Poté, co městská rada jejich záměr neschválila, přesunuli jsme se na začátek parku. Po řadě jednání jsme splnili všechny požadavky města včetně formulace nápisů,“ dodal Jurásek s tím, že není vyloučeno pozdější přesunutí bust jinam. „Jednali jsme se Sokolem či domem dětí. Ředitelka domu dětí podpořila naši žádost, rozhodnout o ní musí představitelé kraje, kterým budova patří,“ dodal Jurásek.

Představitelé Znojma odhalí oficiální pamětní desku k výročí zítra, v deset hodin dopoledne, před budovou soudu na náměstí Republiky. „K výročí republiky připravujeme vedle odhalení desky také výstavu v Domě porozumění na Slepičím trhu, podíleli jsme se také na výstavě, kterou připravil Eugen Brikcius,“ uvedl místostarosta města Marian Keremidský.

Kniha o legionářích

Výstavu, která bude otevřená od středy, připravil Václav Alexa, který se dlouhodobě zabývá osudy válečných veteránů ze Znojemska. „Expozice přiblíží historii vzniku státu, formování legií i osudy legionářů ze Znojemska. Návštěvníci uvidí dokumenty, vyznamenání, součásti uniforem, připomeneme i pozdější osudy legionáři a osudy některých veteránů z druhé světové války,“ nastínil koncepci výstavy Alexa.

U příležitosti zahájení výstavy představí i svou knihu právě o znojemských legionářích. „Je to první publikace svého druhu. Přináší jména asi tří stovek legionářů z regionu, některé z nich představuje i podrobnějším životopisem. Po letech příprav vyjde ještě letos, i díky přispění města,“ dodal Alexa.

Oslavy výročí republiky osmadvacátého října mají na Znojemsku, přísně historicky vzato, symbolickou povahu. Těsně po vyhlášení republiky se totiž Znojmo stalo krátce hlavním městem takzvané Německé jižní Moravy. „Podobné útvary založili bezprostředně po vyhlášení republiky nacionálně cítící Němci, kteří vznik nového státu nepřijali ani na severní Moravě, ani v jižních a západních Čechách.,“ připomněl znalec znojemské historie Jiří Svoboda. Hlavou státečku s jepičím životem byl Oskar Teufel, který usiloval o připojení Znojma a okolí k Rakousku.

Prchl před vojskem

Vše skončilo s příchodem československého vojska 16. prosince. „Vojsko se ke Znojmu blížilo ze dvou stran. Teufel nejprve prohlašoval, že Češi do města vejdou jen přes jeho mrtvolu, ale když se dozvěděl, že se již blíží obrněný vlak, i se svými společníky se ztratil do Rakouska,“ dodal Svoboda. Připojení města k republice bylo provoláno z Althanského paláce, tehdy sídla okresního úřadu.