Poklad zkoumají experti Moravského zemského muzea. Do svých sbírek jej chce získat Jihomoravské muzeum ve Znojmě. „Mince byly uloženy ve třech jutových pytlích s označením. Pytle byly uložené zhruba severojižním směrem vždy zhruba půl metru od sebe. Předpokládáme, že byly uloženy najednou," uvedla archeoložka znojemského muzea Alena Nejedlá

Drobné dochované zbytky pytloviny i velmi malé útržky voskovaného papíru nyní badatelé dále zkoumají v naději, že jim poskytnou nějaká vodítka k příběhu pokladu. Mohly by například pomoci rozhodnout, zda nalezené mince shromažďoval jednotlivý střádal, nebo zda je například přepravovala nějaká oficiální instituce.

Jejich ukrytí v zemi by pak teoreticky mohlo souviset třeba i s nějakým dávným zločinem. „Zatím se pohybujeme zcela v oblasti pracovních hypotéz. Víc budeme vědět, až mince náležitě prozkoumáme a setřídíme. Za zmínku ovšem stojí, že nález zahrnuje jak mince starší zlatkové měny, tak platidla z korunové měny, na kterou Rakousko přešlo v roce 1890. V obou případech jde o mince stříbrné, s vysokým podílem stříbra ve slitině. Poměr činil od třiaosmdesáti do devadesáti procent stříbra v minci. To vše nasvědčuje, opět jde o pracovní hypotézu, že šlo o platidla shromažďovanou střádatelem kvůli hodnotě stříbra," sdělil historik znojemského muzea a kurátor numismatické sbírky Jiří Kacetl.

Jak vysvětlil, na počátku první světové války, ze kterého pochází nejmladší nalezené mince, již starší zlatková měna zmizela z běžného oběhu. Používala totiž mimo jiné šestkovou soustavu a dělila se na šedesát krejcarů. Novější koruny již používaly desítkovou soustavu odpovídající současným platidlům.

O tom, kde cenný nález, který v republice podle badatelů nemá mnoho obdob, skončí, rozhodnou další jednání. „Měl by připadnout našemu muzeu, jednak proto, že pochází ze Znojemska, jednak proto, že jeho vlastník je nyní Jihomoravský kraj. Záležet bude na jednání se zástupci Moravského zemského muzea, které se jím nyní zabývá," uvedla ředitelka Jihomoravského muzea ve Znojmě.

Po prozkoumání a setřídění samotných mincí se badatelé pokusí proniknout i k jejich lákavému, ale unikajícímu příběhu. Kromě zhruba stoletého odstupu bude ale jejich práci kvůli výměně obyvatelstva po druhé světové válce komplikovat chybějící živá místní paměť. „Ze starých map a katastrálních záznamů můžeme aspoň zjistit, jak místo nálezu před nějakými sto lety vypadalo. Kde byla pole, kde cesty a později rozorané meze. Například ale staré kroniky si s sebou lidé, kteří po válce museli odejít, odvezli s sebou. Další informace bychom se proto mohli pokusit zjistit zřejmě v německém Geislingenu, kam ze Znojemska odešlo nejvíce vysídlenců," dodal Kacetl.

O mimořádný nález se počátkem týdne přičinili dva amatérští hledači, které při náhodné procházce na mince upozornil detektor kovů, který s sebou měli. „Hledali jsme prakticky naslepo. Už dřív jsme v této lokalitě našli několik mincí. Toto je náhodný objev," svěřil se Zdeněk Matějka z Nového Přerova.

„Když jsme začali kopat a objevili první mince, úplně jsme se roztřásli," doplnil jeho kamarád David Hoza. Oba muži se zachovali zcela příkladně. O svém nálezu ihned informovali starostu města a archeology. Dva dny pak sledovali vyzvedávání pokladu.

Tvoří jej rakouské stříbrné mince v nominálních hodnotách tehdejší jedné, dvou a pěti korun. Ražby pochází z let 1859 až 1915 a pokrývají tedy převážnou část doby vlády císaře Františka Josefa I., který nastoupil na trůn v roce 1848 a zemřel v roce 1916.