Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí ve středuve 20:00, najdete ve čtvrtečním vydání Brněnského deníku Rovnost.

I když se teploty v Jihomoravském kraji už od minulého týdne pohybují kolem nuly, ještě stále mohou lidé objevit na těle klíště. Například studentka Ema Přikrylová nevítaného hosta našla naposledy minulý víkend.

Klíště se jí přisálo na paži po procházce kolem Brněnské přehrady. „Hodně mě to překvapilo. V takové zimě bych klíště rozhodně nečekala,“ řekla Přikrylová.

Odborníci jí dávají za pravdu jen částečně. Pravděpodobnost, že si člověk z procházky klíště odnese, totiž kolísá podle počasí. V přírodě se ale vyskytují po celý rok. „Aktivita klíšťat je nejvyšší ke konci jara a koncem léta. Studené až mrazivé počasí ji snižuje téměř na nulu, suché a horké počasí v létě jí rovněž nesvědčí,“ uvedl ředitel Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje Jan Mareček.

Podle lékaře Radka Svobody z Kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno proto nález klíštěte ani na konci října není ničím výjimečným. „S infekcemi, které klíšťata přenášejí, se v ordinaci setkáváme stále. Pokud je příznivé počasí, chodí k nám nakažení lidé i v prosinci,“ uvedl Svoboda.

Člověku hrozí nákaza klíšťovou encefalitidou a lymeskou boreliózou. „Borelióza postihuje klouby a pohybové ústrojí. Může způsobit trvalé problémy s pohyblivostí, není ale tak nebezpečná jako klíšťová encefalitida. Ta poškozuje mozek a v krajních případech končí smrtí,“ varovala brněnská lékařka Eva Dražanová.

Jižní Morava navíc patří k oblastem s největším výskytem nákazy klíšťovou encefalitidou. Počet nemocných se v kraji každoročně vyšplhá k několika desítkám. Letos jich hygienici zaznamenali už jedenašedesát, o patnáct procent více než loni. „Není to ale významný nárůst. Nemocnost v jednotlivých letech kolísá běžně,“ upozornil Mareček.

Jedinou spolehlivou prevencí proti nákaze encefalitidou je očkování. Lidé se o něj přesto příliš nezajímají. „Sice jsem už měla boreliózu, očkovat proti encefalitidě se ale nenechám. Stejně to nemá význam,“ řekla například Markéta Pospíšilová z Brna.

S malým zájmem o vakcínaci proti encefalitidě má zkušenost i lékařka Zdeňka Kramolišová. Její ordinaci v Pohořelicích navštěvuje patnáct set lidí. „Proti encefalitidě se jich vloni nechalo očkovat pouze sto. A to vzhledem k celkovému počtu našich pacientů není mnoho,“ uvedla Kramolišová.

Podle odhadů hygieniků je v České republice proočkováno pouze sedmnáct procent obyvatel. Počet lidí, kteří se očkovat nechávají, tedy není dostatečný. „Očkování jednoznačně doporučujeme. Zejména lidem, kteří se žijí u vody nebo na vlhkých místech,“ upozornil Svoboda.

Konec října a začátek listopadu jsou k očkování proti klíšťové encefalitidě nejvhodnější. „Po první vakcíně se měsíc čeká a třetí dávka se podává po devíti měsících až jednom roce. Další přeočkování vždy jednou za tři roky. Jedna vakcína stojí čtyřistapadesát korun. „Může ale zachránit život,“ uzavřela Dražanová.

HELENA ČTVRTEČKOVÁ A LUCIE HRABCOVÁ