VYBERTE SI REGION

Znojmo se vylidňuje. Lidi odcházejí za prací i klidem

Znojemsko – Třicetiletý živnostník Martin Polášek se stěhuje ze Znojma do městečka nedaleko Brna. Důvod? Především lepší obchodní příležitosti. Ve Znojmě podnikal v IT oblasti. Na nedostatek práce si nestěžoval, ale blíže k Brnu si podle svých slov vydělá více. Nepomohla ani blízkost Rakouska.

26.2.2016 4
SDÍLEJ:

Letecký pohled na Znojmo. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jiří Koťátko

Ze Znojemské evidence obyvatel zmizí Polášek i jeho přítelkyně, která sehnala lepší práci v Brně, již letos. „Výdělky u Brna jsou pro mne podstatně lepší, přestože se přemístím jen o nějakých třicet kilometrů. Jako podnikatel si za svoji specializovanou práci a služby mohu říct o více peněz. Stěhovat se také budeme z rodinných důvodů, ale ekonomické převažují," uvedl Polášek.

Jak dodal, prorazit v jeho oboru na rakouský trh také není lehké. „Spolupracoval jsem s několika firmami, ale není to lehké. Musel bych tam přímo žít a pracovat třeba pro firmu. Bohužel, renomé nám v Rakousku kazí řada lidí, kteří tam přijedou za vidinou lepších peněz a mnohdy jsou to běžní flákači. To pak způsobuje, že se na některé lidi z Moravy Rakušané dívají přes prsty," naznačil Polášek.

Počet obyvatel Znojma klesá, přestože se každý rok ve městě narodí o několik desítek lidí více, než kolik jich zemře. Vyplývá to z dat zveřejněných Českým statistickým úřadem. Někteří lidé utíkají ze Znojma i za klidnějším žitím na vesnici. Například do deset kilometrů vzdálené Plavče. „Práce u nás není, takže jediné, co k nám lidi láká, je klidný život. Plaveč je velmi klidná vesnice. V nové lokalitě naproti hřbitovu je asi dvacítka nových rodinných domů, ve kterých bydlí sedmdesát procent mladých lidí ze Znojma. Služby máme kompletní, je tu školka, obchod, pošta, takže vše, co lidi potřebují," řekl starosta obce Petr Beck.

Další plochy pro výstavbu rodinných domů Plaveč připravuje. „Výhledově za tři čtyři roky chceme nabídnout další pozemky pro asi pětadvacet domů," naznačil Beck.

Každý rok rostou nové rodinné domy také například v Kuchařovicích. „Obec sice nemá volné pozemky, ale postupně na soukromých pozemcích domy rostou. Lidé hledají stavební místa na vesnicích kvůli klidnějšímu životu," potvrdil slova kolegy Becka starosta Kuchařovic Lubomír Mlejnek.

Nové rodinné domy v satelitních obcích Znojma i dále rostou každý rok. Novostavby mohou vnímat řidiči například v Prosiměřicích. „Loni u nás lidé postavili dva rodinné domy, jsou jich tu však desítky. Pozemky jsou tu mnohonásobně levnější, než ve Znojmě. Máme obchod, školu, školku, zdravotní středisko, lidem ti nic nechybí," nastínil starosta městyse Jiří Lukeš.

Podle sociologa jde o trend, který kopíruje západní země. „Tam se lidé ve větší míře stěhují pryč z center měst a usazují se na předměstích už delší dobu. Je za tím přirozená lidská touha bydlet ve vlastním domě spojená se založením rodiny a výchovou dětí. Ovšem nejedná se o stěhování do satelitů, kde je trend jednoznačně opačný," přiblížil Pavel Kovařík.

Situaci posiluje podle sociologa i masivní rozšíření nových technologií. „Ty umožňují práci na dálku a snadnější komunikaci. Především pak jde o celkové proměny trhu práce, které směřují k volnějším pracovním úvazkům nebo jiným alternativním formám, například zkrácené úvazky, či externí práce takzvaně na živnosťák," naznačil Kovařík.

„Vše s sebou nese rostoucí počet automobilů a z toho vyplývajících důsledků jako jsou přetížená parkoviště, dopravní zácpy nebo neblahé důsledky pro životní prostředí," doplnil sociolog.

Migraci do okolních obcí nahrává podle odborníka i pokračující individualizace společnosti, ale třeba i dostupnost hypoték, což souvisí s ekonomickým oživením.

„Určitou roli bych si dovolil připsat také hodnotám, které v převládající míře zastávají příslušníci takzvané Generace Y, zvané též Havlovy děti, mezi které patří mimo jiné silný důraz na rodinu. A právě těchto lidí se popisovaný trendy z velké části týká. Tato generace oproti té předchozí, to jest Generaci X, neklade takový důraz na práci a kariéru, takže pro ně nemusí být stěhování za prací do velkých měst tak důležité jako u předchozí generace, a spokojí se s domkem v blízkosti menšího města, jako je Znojmo," vysvětlil Kovařík.

Sociolog upozorňuje na další jev, kterým je odliv mladých lidí do velkých měst a metropolí. „V řeči generací jde o Generaci Z, nebo také iGeneraci. Její příslušníci nemají zatím velké závazky, jejich vazba a identifikace s místem bydliště není nijak výrazná. Nechávají se přitáhnout dostředivou silou velkých měst. Ta jim nabízí zajímavé příležitosti i zábavu," naznačil Kovařík.

To by podle sociologa mohl být potenciální problém, který může vést k ještě většímu vylidňování venkovských regionů. „Je důležité, aby menší města dokázala nabídnout této nastupující generaci zajímavé příležitosti, ale i možnost seberealizace. V případě města, jako je Znojmo, jde především o zvýšení atraktivity, nabídky pracovních míst a možností zábavy, bez ohledu na to, jestli budou mladí lidé bydlet přímo ve městě nebo jeho blízkém okolí," zakončil Kovařík.

Autor: Dalibor Krutiš

26.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Uherčický zámek. Ilustrační foto.

Za pomoc Uherčicím a dalším památkám dostali Britové Paprsek světla

Břeclavští chtějí kamery, které jsou schopné rozpoznat registrační značky aut.

Kamerový systém rozpoznává značky aut. Do budoucna s ním počítá i Znojmo

Znojemský městský pivovar uvařil v prvním roce dva tisíce hektolitrů piva

Znojmo – Znojemský městský pivovar uvařil v prvním roce své existence 2143 hektolitrů piva. Letos chce produkci zdvojnásobit, sdělil v úterý podnik. Nová firma slavnostně otevřela svůj pivovar v areálu někdejšího Hostanu v listopadu 2015. Loňský rok pro ni byl první, kdy podnik vařil celoročně. „Šedesát procent našeho výstavu tvořila jedenáctka, 21 procent dvanáctka a zbytek speciály. Potvrzuje se, že nejoblíbenějším produktem je pivo plzeňského typu, které se na objemu naší produkce podílelo 82 procenty," uvedl ředitel pivovaru Miroslav Harašta.

Šamanka z dob lovců mamutů dostane tvář. Vědci vytvoří bustu s lidskými vlasy

Brno – Brněnští vědci pracují na jedinečném projektu. Vytváří bustu tisíce let staré šamanky na základě kostry z Dolních Věstonic.

Mrazy a sněžení pokračují. Hrozí i sněhové jazyky

Jižní Morava – Zatímco před pěti lety Brňané museli přivolávat sněžení a pravé lednové počasí s bílou nadílkou a mrazy rituálním tancem kolem orloje na brněnském náměstí Svobody, letos se zima ukázala Jihomoravanům v plné kráse. „Zatím se dá zhodnotit, že letošní lednové počasí na jižní Moravě je chladnější než v dlouhodobém průměru," uvedla klimatoložka brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Gražyna Knozová. Ve středu a ve čtvrtek meteorologové varují před sněhovými jazyky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies