Znojmo uctí krále Přemysla Otakara II.

Když na konci srpna roku 1278 utichla bitevní vřava u rakouského městečka Dürnkrut, na bitevním poli leželo i okradené nahé tělo českého krále Přemysla Otakara II. Jedna z nejslavnějších proher české historie, bitva na Moravském poli, má i svoji znojemskou dohru. Právě zde bylo několik let Přemyslovo tělo pohřbeno. V roce sedmistého třicátého výročí události připomene jednoho z nejmocnějších Přemyslovců výstava jeho pohřebních insignií, zádušní mše, ale i rekonstrukce středověkého hodokvasu. Do města také přijedou významní historikové, specialisté na český středověk.

Akce, nazvaná Pocta králi, vypukne v úterý krátce před pátou hodinou odpolední. V ten okamžik se rozezní zvony všech znojemských kostelů. O několik minut později začne na místě bývalého chrámu minoritského kláštera zádušní mše za vladaře, který byl na konci třináctého století právě zde, na téměř dvacet let, pohřbený. „Chtěli jsme spojit akademický program s akcemi, které mohou zaujmout i širší veřejnost. Právě zádušní mše a její hudební doprovod bude jedním z vrcholů celého programu,“ řekl jeden z organizátorů akce Jiří Kacetl.

Na hosty čeká i ryze světský program. „Na čtvrtek jsme například připravili středověky hodokvas. Podávat se budou opravdu jen středověká jídla a pití, budou zde i lidé v kostýmech a kejklíři,“ uvedl Kacetl. V pátek na zájemce čeká rytířské klání. „Na rozdíl od běžného představení historického šermu zde budou odborníci, kteří okomentují jednotlivé ukázky,“ nastínil Kacetl.

Do Znojma zavítají i významní čeští středověkáři. „Přednášet bude jeden z největších současných odborníků na Přemyslovce, Josef Žemlička. Pro veřejnost by mohla být zajímavá i prezentace rytířské a válečnické stránky Přemysla Otakara v podání brněnského historika Libora Jana,“ popsal Kacetl.

S myšlenkou uspořádat podobnou akci přišel před časem vyškovský zubař Karel Floryk. „Všechno to začalo, když jsem se dozvěděl, že spisovatel Jan Šmíd nechal sloužit zádušní bohoslužbu za Jana Lucemburského v pražské katedrále. Napadalo mě, že když může spisovatel nechat sloužit mši za Lucemburka, proč bych já, zubař, nemohl udělat totéž pro Přemysla II. Otakara?“ vysvětlil předseda občanského sdružení Pocta králi Floryk.

I když je Přemysl Otakar mrtvý už více než sedm set let, některé jeho vize se symbolicky naplňují i dnes. „Pokusil se vytvořit stabilní středoevropský stát, jehož hranice sahaly až k Jaderskému moři. To v současnosti rezonuje například ve vytvoření Schengenského prostoru,“ soudí Kacetl.

Posmrtný pobyt krále železného a zláteho ve Znojmě připomene i výstava jeho pohřebních insignií. Ve Znojmě budou vystaveny do středy třetího září.