VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zvířata si vybírají místo k životu jako lidé. Chtějí mít klid, říká zoolog

Znojmo /ROZHOVOR/ – Zoologa Jihomoravského muzea ve Znojmě Antonína Reitera znají lidé především jako odborníka na netopýry. Déle než dvacet let studuje jejich zvyky a zvláštnosti a stále ho dokáží překvapit. Na vysoké škole se původně zaměřoval na obojživelníky a jejich rozšíření na Znojemsku se také věnuje.

19.3.2017
SDÍLEJ:

Zoolog zasvětil svůj profesní život studiu života netopýrů. Sleduje také obojživelníky a žáby.Foto: Deník / Pergrová Ilona

Navíc spolupracuje na celorepublikovém projektu, který má za úkol zmapovat výskyt a počty jednotlivých druhů ptáků. Pracuje na něm společně s ostatními zoology v zemi čtvrtým rokem. Kromě nezbytných hodin strávených v terénu patří k jeho práci i přednášky a publikování materiálů. Navíc připravuje školáky a studenty na biologické olympiády a snaží se o popularizaci zoologie.

Jak si vůbec zoolog vybírá svou specializaci? Na základě čeho jste se před lety rozhodoval?

Zoologii jsem se věnoval už na střední škole. Zajímal jsem se hlavně o žáby. Ale v osmdesátých letech, kdy se pozornost odborníků soustřeďovala především na hospodářsky významná zvířata, nebyl tento obor zrovna populární. Všichni mě zrazovali, že to není obor k uživení. Tak jsem se přeorientoval na savce a skončil u netopýrů, kteří jsou „hospodářsky významní“ snad ještě méně. Nadšení a znalosti, které se týkaly právě netopýrů, jsem přebral od tehdejších předních zoologů – Vladimíra Hanáka a Jiřího Gaislera.

Jaký vliv měla letošní tuhá zima na zimování netopýrů?

Letos jsme zažili po několika mírných zimách návrat k mrazivé zimě. Pro některé druhy netopýrů je to opravdu důležitý faktor. Na tradičních zimovištích v Podyjí jsme zaznamenali mnohem více netopýrů než obvykle. Extrémní počet jedinců netopýra hvízdavého zimoval třeba na Novém Hrádku, kde jsme napočítali bezmála dvě stě jedinců. Je to největší číslo za posledních pětadvacet let, kdy netopýry na zimovištích v Podyjí sledujeme. U netopýra černého jsme napočítali pětkrát více jedinců než loni. Kvůli velkým mrazům si musel hledat zimoviště ve sklepích a štolách, namísto obvyklých štěrbin a puklin. Občas zimují i na hradech a zámcích, kde jsem je také letos očekával, ale vše bylo jinak. Netopýři umí být zkrátka nevyzpytatelní.

Kdo je Antonín Reiter
- bývá se studiem netopýrů, ale také obojživelníků a dalších mokřadních organismů v regionu
- mezi jeho profesní zájmy patří také studium netopýrů v oblasti Blízkého východu
- věnuje se popularizaci zoologie mezi studenty

Co vás jako zoologa zaměstnává s blížícím se jarem?

Letos končí celorepublikový čtyřletý projekt terénního sběru dat pro Atlas hnízdního rozšíření ptactva. Celé území republiky máme mezi sebou rozdělené a snažíme se je podrobně sledovat. Podobný projekt se vždy po několika letech opakuje a poprvé se do něj zoologové zapojili v sedmdesátých letech. Tehdy do Podyjí jezdili výzkumníci velmi málo kvůli existujícímu hraničnímu pásmu a praktickým problémům, které přinášelo. Také z tohoto důvodu bylo Znojemsko a Podyjí jakousi zapomenutou Popelkou, pokud jde o znalosti o hnízdění ptáků. Výsledky nebyly dostatečné a bylo to tím, že výzkum byl omezený. Nyní již Znojemsko patří k dobře zpracovaným oblastem. Pomoc od milovníků přírody ale rádi přivítáme. Pokud zjistí, že v jejich okolí hnízdí například dudek, čáp černý, vlha pestrá nebo jiný zajímavý druh ptáků, mohou kontaktovat zoologické pracoviště muzea.

Jak zjišťujete hnízdiště? Procházíte území a hledáte, co kde vidíte zajímavého? Nebo jdete konkrétně za určitým druhem?

Výzkum je kombinací obou metod. Navíc při sčítání ptáků máme k dispozici jejich seznam, který si odškrtáváme poté, co zaznamenáme hnízdo. Nyní je třeba doba, kdy hnízdí sovy a teritorium si vymezují houkáním. Předjaří je doba, kdy jsou ptáci vidět a slyšet. Postupně přilétají pěvci a slyšet bude třeba drozda zpěvného nebo konipasa bílého. Pokud při práci v terénu zaslechnu nějakého ptáka, po čase se na místo vrátím a snažím se prokázat hnízdění. Je to taková detektivní práce s potěšujícími výsledky. Například mě těší, že dudci obsadili nové lokality a do regionu se vrací. V minulých letech jich ubylo a nyní jsou opět vidět nejen v Podyjí, ale i na Hrušovansku, Moravskokrumlovsku či v okolí dunajovické přehrady.

Co vás naopak mrzí, kterých druhů ptáků ubývá?

Nízká populace je třeba u lelka, což je noční pták a jeho výskyt mapujeme podle hlasu. Například v Podyjí nemáme vůbec prokázané hnízdění lelka. Potravně je přitom na tom podobně jako dudek a živí se větším hmyzem. Pryč je například bělořit, který už je k vidění pouze v tasovickém lomu a pískovně v Božicích. Málo je i chocholoušů, ti potřebují nízké trávníky. Občas jsou vidět na sídlištích nebo v zemědělských areálech. Sýček je slyšet třeba v zemědělských areálech na východě Znojemska a v Podyjí jeho výskyt v posledních letech není známý.

Tím ale dlouhý výčet určitě nekončí. Jak je na tom čáp černý, který je dokonce vyobrazený na logu Národního parku Podyjí a je tedy zdejším „erbovním“ ptákem?

Čáp černý je skutečně považovaný za „celebritu“ mezi zdejšími ptáky. Hnízdí v lesnatých oblastech Znojemska a v samotném Podyjí čápy černé vídáme velmi málo. Hnízdění v národním parku nebylo navíc od roku 2014 vůbec prokázáno. Spekulujeme, jaké mohou být důvody. Vliv by mohla mít i zvýšená návštěvnost Podyjí v posledních letech, ale mnohem závažnější je určitě provoz letadel nad územím národního parku. Vyhlídková letadla ptáky plaší zcela jistě. Pokud nemají potřebný klid, logicky hledají jiná místa k životu. Navíc čáp černý má i omezené potravní zdroje, ryb v nezamrzajících částech Dyje ubývá.

Pokud vím, kromě netopýrů a ptáků sledujete také obojživelníky. K jakým závěrům vedly vaše výzkumy?

Některým druhům se v Podyjí daří opravdu dobře. Jsou to třeba čolci. Oproti žábám se ale hůře hledají, protože nemají žádné hlasové projevy. Do roku 1995 byl i nejběžnější z nich, čolek obecný, potvrzený jen na několika místech. Nyní víme asi o dvou stech lokalitách, kde se vyskytují. Se zlepšením početního stavu obojživelníků souvisí i nedávná dotační politika. Peníze na budování vodních nádrží byly vázané i na budování tůní pro obojživelníky, což opravdu pomohlo jejich počtu.

Jsou nějaké druhy obojživelníků, kterým se příliš nedaří?

Je to například skokan ostronosý, jehož zvláštností je, že sameček je v době rozmnožování jasně modrý. Po většinu roku totiž nežije ve vodě, ale na vlhkým loukách, které z krajiny Znojemska mizí. Problém trvá už od dob kolektivizace, ale zhoršuje se i v současnosti. V Podyjí dnes přežívá jediná populace na Vranovsku, jinde v regionu můžeme tento druh potkat třeba v lužních lesích u Travního Dvora u Hrabětic.

Co vás do Znojma a Podyjí přivedlo?

Obyčejná náhoda. Při studiu jsem se přihlásil jako dobrovolník do projektu v Podyjí. Vedl jsem databázi a seznámil se také se zdejším muzeem. Zrovna hledali zoologa, tak jsem si řekl, proč ne… Po studiu na vysoké škole jsem měl sice možnost zůstat v akademické sféře, ale práce v terénu mě nesmírně těší a rozhodnutí opravdu nelituji. Ve zdejším muzeu působím už přes dvaadvacet let.

Autor: Ilona Pergrová

19.3.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nejstraší výčepní na jižní Moravě František Tesař.

Říkají mi děda. Pozvání na pivo ale odmítám, říká výčepní piva z otevřené garáže

Brněnská přehrada. Povodně 2002.

Výročí povodní. Podělte se s námi o vzpomínky!

Muzeum dostalo poštovní známku k dvoustému výročí. Pošta vytiskne 750 tisíc kusů

Brno /INFOGRAFIKA/ - Část Biskupského dvora, věže katedrály svatého Petra a Pavla a paleolitická Věstonická venuše. Všechny tyto pamětihodnosti dohromady tvoří návrh nové známky, kterou v týdnu vydala Česká pošta ku příležitosti dvoustého výročí od založení Moravského zemského muzea v Brně.

Díky práci snů zdarma cestuje po světě. Při natáčení mu ale opice ukradla kameru

Brno - Videa z různých koutů světa natáčí z loďky či horkovzdušného balonu. Sedmadvacetiletý Michal Gálik loni vyhrál v brněnské společnosti Sygic Travel konkurz na práci snů. Díky ní rok zdarma cestuje po světě a natáčí 360stupňová videa do internetové aplikace pro cestovatele. „Raději cestuji za přírodou než do měst. Je v nich na mě moc stresu a ruchu," tvrdí mladík.

Vytrvalejší cestovatel než vlk. Rys přišel do Moravského krasu až z Beskyd

Blanensko – Vědci minulý týden odchytili a očipovali rysa v Moravském krasu. Očekávají, že díky tomu získají nové poznatky o vzácné šelmě.

Pronájem zámeckých koníren? Bez zájmu. Krumlov bude hledat nové využití

Moravský Krumlov – Další možnosti, jak využít konírny tamního zámku, budou hledat představitelé Moravského Krumlova. „Do výběrového řízení na pronájem objektu se nikdo nepřihlásil, proto rada rozhodla řízení zrušit," uvedl starosta města Tomáš Třetina.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies