Nedávno jsem se stal jedním z iniciátorů výzvy Mír a spravedlnost, která požaduje urychlené uzavření příměří na Ukrajině a zahájení snah o diplomatické řešení konfliktu. Naše iniciativa byla hojně (a mylně) kritizována jako „proruská“ (též např. panem Čermákem na stránkách Deníku), signatáři jsou oponenty posměšně nazýváni „chcimírové“ nebo „míroví štváči“. Rád bych tedy uvedl důvody, které mě k podpoře výzvy vedly:

Manažer a bývalý novinář Kamil Čermák.
Chceme vážně klid a pohodu?

Ruská agrese proti Ukrajině je bezpochyby zločinná a neospravedlnitelná. Jsem ale přesvědčen, že značný díl zodpovědnosti za ni nese i západní dlouhodobá tragicky neprozřetelná politika ignorování ruských, sice paranoidních a neoprávněných, ale přesto existujících bezpečnostních obav. Přál bych si sice, aby byl agresor poražen, ale myslím, že vojenské vítězství Ukrajiny nad silnějším agresorem je velmi nepravděpodobné.

Kde je hranice?

Jsme v obtížné situaci volby mezi dvěma morálně problematickými alternativami. První, doposud zastávaná naší vládou a západními spojenci, je snažit se ze všech sil podporovat Ukrajinu dodávkami zbraní, a nakonec dosáhnout onoho nepravděpodobného cíle, ať to stojí cokoli (zvláště pokud jde o ukrajinské oběti). Tento postoj, jevící se mnohým jako zásadový a jedině morálně přijatelný, odmítá jakékoli jednání s agresorem až do jeho porážky. Zastánci tohoto přístupu odmítají obavy z důsledků dlouhotrvajícího konfliktu, potenciálně vedoucího až k úplnému zpustošení Ukrajiny, milionům mrtvých a zmrzačených a případné eskalaci s globálními katastrofálními důsledky.

Václav Hořejší
je imunolog, mikrobiolog, biochemik

Jsem přesvědčen, že tento názor je morálně chybný proto, že de facto bagatelizuje válečné zabíjení, mrzačení a ničení. Vlast přece není jen voda hučící po lučinách a bory na skalinách, ale především lidé, kteří tam žijí! Doufám, že i pro většinu racionálních zastánců onoho nekompromisního postoje snad existuje nějaká hranice, za kterou už je výše obětí a škod i pro ně nepřijatelná.

Václav Hořejší. Imunolog, mikrobiolog, biochemik
Dvě smutná výročí

Jsem prostě přesvědčen, že už dávno jsou škody a oběti jak pro Ukrajinu, tak pro celý svět nepřijatelně vysoké. Je proto nutné, aby bylo co nejdříve nastoleno příměří a zahájena diplomatická jednání o ukončení konfliktu. Tento názor se mnohým zdá zbabělý a amorální, protože může vést ke kompromisu zahrnujícímu např. určité územní zisky agresora. Připomeňme, že příměří a jednání chtějí nejen představitelé mnoha významných států, ale třeba i papež.

Je ale třeba připustit, že rozhodnutí, co je v tomto případě větší, resp. menší zlo, vůbec není jednoduché. Argumenty jedné i druhé strany jsou legitimní a závažné. Snažme se to ve veřejných i soukromých diskusích respektovat.

Přehnané obavy

Ještě pár relevantních subjektivních poznámek: Bylo by pro nás lepší, kdybychom opustili NATO a byli neutrální jako Rakousko. Obavy, že se Rusko po nějakém částečném úspěchu vrhne na nás, jsou směšné, vždyť jeho armáda není schopna dobýt ani ukrajinské okresní město. Nynější vyzbrojovací hysterii považuji za šílenství.

Zdroj: DeníkSoučasné západní dodávky zbraní Ukrajině konflikt prodlužují, a tak de facto Ukrajincům škodí. Ekonomické sankce proti Rusku jsou kontraproduktivní škodí mnohým našim firmám a přispívají k dalšímu pro nás nevýhodnému sbližování Ruska s Čínou. Zničení plynovodu Nordstream 2 je teroristický čin, ať už to provedli Američané, nebo tajemný ukrajinský soukromník. Neignorujme, že většina zemí světa vidí konflikt, jinak než Západ, jako zástupný konflikt USA s Ruskem. Kéž by se stal zázrak a na světě zavládl pacifismus…

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.