Recese je už prakticky jistá

Už nějaký ten pátek tvrdím, že eurozóna je proti české ekonomice „o fázi posunuta“ minimálně po stránce inflace. A první červencový den se to znovu prokázalo. Mimochodem, tenhle „fázový posun“ není ani tak zajímavostí, jako spíš že to má dosti praktický dopad – můžeme vidět, že v eurozóně inflace ještě zdaleka nekulminovala!

Každopádně zpět k tomu, co jsme se dozvěděli nového: Meziroční růst cen v eurozóně v červnu opět překonal novou rekordní hranici a zrychlil na 8,6 procenta. To je o pět desetin procentního bodu více než v květnu. Stejně jako v předchozích měsících přispívalo k růstu inflace především pokračující zdražování energií. Červnová inflace překonala očekávání. Předpokládal se totiž růst cenové hladiny „jenom“ o 8,3 procenta. Před rokem v červnu rostly ceny v eurozóně o 1,9 procenta. Hlavním viníkem jsou opět energie, jejichž ceny v červnu vzrostly o 41,9 procenta, zatímco v květnu to bylo 39,1 procenta. Pro nás klíčové Německo patří mezi země s relativně nižší mírou inflace, totiž jenom 8,2 procenta.

Pomalu chudneme

No a co to přináší prakticky, tedy samozřejmě krom toho, že lidé chudnou: Především se to projevuje na finančních trzích. Téměř u všech cenných papírů poslední týdny docházelo k poklesům, protože to, o čem se ještě v květnu jen nesměle špitalo, se už stalo v podstatě široce akceptovaným očekáváním: Totiž aktuálně se očekává souběh recese, ještě vyšší inflace a vysokých úrokových sazeb. To je ta nejhorší možná kombinace pro cenné papíry.

Zdroj: DeníkA pokud vám pojem „cenné papíry“ připadá příliš cizí, vzdáleny, nehmatatelný, pak si za něj dosaďte třeba slova „výnos penzijních fondů“. Protože když padají cenné papíry, padají zisky penzijních fondů. Všichni ti, kdo si v nich spoří na důchod, mají ztrátu. Jen v týdnu do 29. června se odlilo z globálních akciových fondů asi 5,8 miliardy dolarů, ale naopak příliv do amerických akcií byl pouze ve výši asi 0,5 miliardy dolarů.

Výsledkem je, že podle údajů agentury Bloomberg klesly akcie a dluhopisy celosvětově dohromady rekordně nejvíce od začátku sledování těchto dat v roce 1990. Index S&P 500 letos umazal více než 8 bilionů dolarů, což je nejhorší výkon za první pololetí za více než půl století. A v reálných hodnotách nyní S&P 500 míří k nejhorším ročním výnosům od roku 1972. Není se co divit. Taky hospodářská politika, zejména monetární, ale i fiskální, byla v předešlých zhruba čtrnácti letech celosvětově v průměru nejhorší nikoliv jen za půl století, ale za celé století. Z toho pohledu trhy cenných papírů ještě mají dno daleko.

Klimazlo

A totéž řečeno z jiného úhlu pohledu: Všichni, kdo si spořili na důchod skrze penzijní fondy, o své úspory budou i nadále přicházet. Najednou dostává úplně jiný náboj mé dlouhodobé tvrzení, že je principiálně úplně špatně, pokud stát nutí své ovečky spořit si na důchod skrze fondy, natož když se o tom svého času uvažovalo jako o povinnosti!

Nejvíc trpí cenné papíry takzvaně „citlivé na růst“, a to v předtuše recese. To ale současně znamená body pro aktiva necitlivá nebo méně citlivá na růst – jako třeba aktiva nějak spojená se zdravotnictvím. Nemovitosti sice bodují hlavně jako krytí před inflací, ale z jejich výkonnosti ukrajuje právě onen zpomalující hospodářský růst a vysoké úrokové sazby, což obojí si s cenami nemovitostí moc dobře nerozumí. Zlato si připisuje body protiinflační, ale současně příliš razantně nyní také neroste, protože zase mu ubírá konkurence vysokých úrokových sazeb.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.