Všechno jsme dělali spolu

Vzali se brzy po válce a o Vánocích, 26. prosince 1948. A jsou spolu dosud. Manželé Vlasta a Zdeněk Šteffanovi z Turnova jsou prvním dlouholetým dobrým manželstvím, které jsem v pondělí 24. dubna 2023 ocenila a památeční plaketou odměnila jako pro příklad ostatním.

Jsou spolu 75 let. Bylo to s nimi příjemné odpoledne. Oslavenkyně upekla bábovku, na stůl se snesly domácí obložené chlebíčky a káva a kolem stolu se shromáždila část velké rodiny. Celá rodina by se do malého bytu na okraji Turnova ani nevešla. Šteffanovi mají dva syny, pět vnoučat a osm pravnoučat, která oslavenec ještě nedávno rozvážel na kroužky a sportovní aktivity. Manželé přežili několikeré stěhování, nemoci a změny zaměstnání i režimů, a přesto jsou dnes plni elánu, soběstační, krásní lidé. Manželský a rodičovský pár. Dvojice. Jak si to slíbili v manželském slibu starém třičtvrtě století: zůstat spolu v dobrém i ve zlém, dokud je smrt nerozdělí. Oni však žádný konec neplánují. Žijí spolu, baví je život, těší se na velkou oslavu, co přijde koncem roku. A taky oba milují českou kuchyni, hlavně bramboračku s hříbky, vlastnoručně uvařenou.

Ministr z cukru

„Jak jste to spolu tak dlouho zvládli?“ ptám se, když se pozdravíme, vypijeme kávu, ochutnáme sladkosti a pravnučka Nikol se osmělí a zarecituje velikonoční koledu. „Prozraďte nám váš recept, ať vás můžeme následovat,“ žadoním a přítomná místostarostka města Turnova Mgr. Petra Houšková se usmívá, neboť manželský pár dobře zná. „Chcete radu?“ směje se oslavenkyně, která na svých 93 let skutečně nevypadá. „Dělali jsme všechno spolu. Vzali jsme se, a už nikdy jsme se nerozdělili. Hodně jsme sportovali a brali všude děti s sebou.“

Synové maminku doplňují a vyprávějí rodinné historky. Pan Šteffan byl posledním tovaryšem, který se vyučil jako autochladič, jeho žena byla původně modistkou, pak šila záclony a pracovala v autodílně. Dívám se na fotografie, mezi nimiž je i oslavenkyně se sestrou, jíž je 96 let. Všem se ve tvářích zračí život a mladá duše.

„V roce 1961 jsem ve fabrice dostal poukaz na první auto,“ vypráví pan Šteffan střípky z minulosti. Jaký má recept na vitalitu a proč jsou oba tak čiperní? „Lékaře nenavštěvujeme,“ odpovídají, a nemoci se jim skoro zázračně vyhýbají.

Tlak na zrušení hotovosti opět pokročil

Pořád něco podnikat, radovat se ze života, být spolu, zkoušet to znovu a zase znovu. Život žádného není bez zakopnutí, trápení, nezdarů, krizí. Ale dobré vzory hodné ocenění kolem nás existují. Rodina je nejen základem společnosti, ale i hnízdem, v němž se rodí naše ctnosti, zvyky, tradice. Děti se chovají, jak vidí u rodičů. A když dospějí, zvyky a tradice, dobré i zlé, přenesou do nově založených rodin a na své děti. A jak děti vidí své rodiče se o generaci předcházející postarat, tak se naše děti postarají o nás.

Mnoho manželství a rodin se rozpadá, protože pracovat na vztahu se dnes nenosí a odejít za pozlátkem je tak jednoduché. Jenomže naplnit manželský slib a žít spolu v dobrém i ve zlém není zadarmo a nikomu to nespadne z nebe. Dlouholeté dobré manželství je hodno ocenění a vyzdvižení jako vzoru pro všechny ostatní. Je třeba poděkovat a ukázat je nám ostatním. Že lze vytrvat.

Děti v českých restauracích

Zdroj: DeníkProto aktivně vyhledávám dlouholetá dobrá manželství a upozorňuji na tyto dobré vzory jako příklady hodné následování. A budu tak činit i nadále ve všech krajích naší krásné země. Všude žijí lidé a všude chci najít klenoty jako manželé Šteffanovy z Turnova. Věřím, že jim náleží nejen můj dík, ale i potlesk všech normálně uvažujících lidí.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.