Zkušený řidič, mladá spolujezdkyně, chodec a žlutá Škoda Octavia ve sportovní verzi. To jsou čtyři aktéři příběhu, který se odehrál loni v listopadu na Blanensku. Zatím nemá konec.

V úterý kauzu začal projednávat brněnský krajský soud. Šestatřicetiletý Petr Neisser jel onen osudný večer se svou devatenáctiletou přítelkyní luxusnější octavií. Když projížděli Kunštátem na Blanensku, náhle jim vstoupil do jízdní dráhy chodec. Neisser sice stačil zareagovat a sešlápl brzdový pedál, střetu s patnáctiletým Karlem Pravcem se však podle něj nedalo zabránit.

„Byl to pro mne silný, emotivní a drastický zážitek. Auto jsem nezastavil a odjel jsem domů. Zaparkoval jsem auto do garáže, a když jsem zavíral vrata, všiml jsem si, že v kufru leží tělo. Ta osoba nejevila známky života, myslel jsem, že je mrtvá,“ popsal Neisser nehodu.

Zřejmě ho ovládl stres, začal jednat nelogicky. Místo aby zavolal záchranku, sedl do auta a jel i s bezvládným Pravcovým tělem do lesa za Lysicemi . Okolí svého bydliště Neisser dobře zná. Mohl si proto vytipovat, kde chlapce pohodí.

Zastavil na cestě ke střelnici, vypnul motor a zhasl světla. Šel ke kufru, hocha přehodil přes nárazník a položil na zem. „Měl jsem pocit, že ještě dýchal, ale nebyl jsem si jistý,“ vypověděl Neisser. Zatímco chlapec ležel v bezvědomí v lese, řidič dojel domů, osprchoval se a šel s přítelkyní na pivo.

„Myslel jsem si, že je to špatný sen. Když jsem si to všechno dopoledne uvědomil, zavolal jsem kamarádovi. Chtěl jsem někam zavézt, a tak jsme jeli okolo místa, kde jsem chlapce vyložil. Už tam nikdo nebyl,“ řekl Neisser, který předpokládal, že Pravce někdo najde. Nemýlil se. Chlapci ale dalo spoustu práce, aby se z lesa odplazil na silnici. Bezmála desetimetrovou vzdálenost překonával podle žaloby skoro čtyři hodiny.
Prý nic neviděla

Podivnou roli v příběhu má Neisserova přítelkyně. U soudu odmítla vypovídat a policistům řekla do protokolu dvě verze. V každé jsou trhliny, a to především v popisu sledu událostí, které se odehrávaly ve chvíli, kdy přijela s Neisserem domů. „Na nabourané auto jsem se pořádně nedívala. O tom, že bylo v autě tělo, mi řekl Petr až později,“ tvrdila Šárka Suchánková vyšetřovatelům.

Toto tvrzení zřejmě narušuje výpověď její sestřenice Jany Palotkové. Kriminalistům totiž tvrdila, že tělo Karla Pravce objevila v kufru Suchánková ještě než Neisser zaparkoval. Suchánková prý sestřenici volala a svěřila se, že měla s přítelem havárii.

Na otázky v kauze řidiče, který nepomohl zraněnému chlapci, se snaží najít odpověď brněnský krajský soud. Důležitou roli mají znalecké posudky odborníků z mladoboleslavské Škodovky. Nehoda byla podle nich neobvyklá. Přesto se znalci shodují, že Neisser nemohl střetu s chodcem zabránit.