Podle mluvčí znojemské policie Lenky Drahokoupilové jsou ale útoky na hřbitovy nebo židovské památky na Znojemsku spíše výjimkou.

Oprátku umístnil neznámý člověk na suchý strom hned za zdí hřbitova. Stav dřeviny naprosto vylučuje pokus o sebevraždu. Podle policie nedošlo k žádnému protiprávnímu jednáni.

„Případ evidujeme, pokud se podaří zjistit nějaké další skutečnosti, jsem připraveni ho překvalifikovat,“ uvedla Drahokoupilová. Za hanobení pietního místa či výtržnictví by pachateli hrozily až dva roky vězení.

„Mohlo jít třeba jen o klukovskou hru, symbolický podtext je ale pravděpodobný,“ soudí tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. Přednedávnem si neonacisté po celém světě připomněli smrt Adolfa Hitlera. Projevy antisemitismu k jejich oslavám patří. Policie podle Krause podobné výstřelky spíše podhodnocuje. „Nemáme zprávy o žádných projevech extremistů na Znojemsku,“ reagovala Drahokoupilová.

Na jihu Moravy se jedná spíše o ojedinělý případ. „Nepamatuji si, kdy se něco podobného stalo,“ řekl správce hřbitovů brněnské židovské obce Jindřich Bauer.

Podle Fóra proti antisemitismu v České republice projevů nesnášenlivosti vůči Židům ubývá. Nedávno ale v Hranicích na Moravě vandalové vyvrátili a poškodili celkem třicet pět náhrobků, rasistické texty se objevily i na brněnském občanském hřbitově.

Znojemský židovský hřbitov je jednou z posledních památek na početnou předválečnou židovskou obec.

Z téměř osmi set izraelitů druhou světovou válku přežila jen hrstka lidí. Hřbitov, který se stal cílem krádeží a útoků už dříve, tak již více než padesát let chátrá. Pýcha zdejší obce, synagoga v maurské stylu, lehla popelem během Křišťálové noci už v roce 1938. Stávala na místě dnešního finančního úřadu na Náměstí Svobody.

Židé přitom ne až tak dávnou minulost Znojma výrazně ovlivňovali. Doktor Emanuell Ullmann stál v devatenáctém století v počátcích moderního lékařství ve městě. Dnešní „stará“ nemocnice byla jeho zásluhou vybudována podle nejmodernějších vídeňských vzorů. Radnice také nedávno ocenila čestným občanstvím Herberta Felixe, který ve světě proslavil místní nakládané okurky.