Viděl jsem už hodně týraných zvířat. Tohle mě ale fakt šokovalo, přiznal zaměstnanec děčínského útulku Jaroslav Kácha. Psího křížence Ronnyho mu totiž přivezli doslova v posledním tažení: jednu čelist měl zlomenou, druhou rozdrcenou. Pes přišel o oko i většinu zubů, ucho mu veterináři zachránili jen se štěstím. „Tělo měl navíc poseté četnými podlitinami. Přežil jen zázrakem,“ vzpomíná na děsivý případ Jaroslav Kácha.

Bezzubé soudy

Pachatel, který Ronnyho zmasakroval, si za to vysloužil šestnáct měsíců za mřížemi. Jako jeden z prvních v republice dostal nepodmíněný trest.

Do vězení ale putoval jen „díky“ tomu, že už měl na kontě jiné zločiny. „Pokud by měl trestní rejstřík čistý, vyvázl by jen s obyčejnou podmínkou – jako všichni ostatní podobní delikventi,“ komentoval současnou praxi strážník Václav Němeček, který zuboženého psa z bytu pachatele zachraňoval.

Soudci totiž prý tyranům bez kriminální minulosti uložit nepodmíněné tresty nemohou. „Bohužel tu možnost nemají. Za samostatný trestný čin týrání zvířat tak prozatím nepadl jediný nepodmíněný trest odnětí svobody pro žádného prvopachatele,“ potvrzuje i advokát Robert Plicka. Své tvrzení dokládá statistikami ministerstva spravedlnosti.

Desetina recidivistů

Brutálních případů, při nichž člověk doslova utýrá zvíře, přitom přibývá. Shodují se na tom inspektoři Státní veterinární správy i policisté. Ti dokonce hlásí, že loni řešili největší počet takových trestných činů v historii – bylo jich celkem 163. To je skoro třikrát více než ještě před deseti lety.

Desetinu případů mají na svědomí recidivisté – lidé, kteří už někdy trestný čin spáchali. A mezi tyrany se objevují dokonce i děti. Podle loňských policejních dat se jich našlo dokonce šest.

Podle kriminalistů jde přitom jen o vrcholek ledovce, další kauzy se k nim ani nedostanou.

„Případy jsou navíc stále ‚výživnější‘,“ přidává k tomu ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád a pokračuje: „Nacházíme zvířata ve zbídačeném stavu. Mnohdy už jim nelze pomoci a musejí se utratit.“

V pozadí se podle něj často ukrývá jen obyčejná pomsta rodině či sousedům. Třeba jednoho psa ubil muž kladivem jen kvůli tomu, že se předtím pohádal s přítelkyní.

U zvířat nezůstane

Podle psychiatrů je to alarmující zjištění. U násilí na psech a kočkách totiž podle nich většinou nezůstane. Pachatelé časem vztáhnou ruku i na člověka. Týrání zvířat proto bývá i spolehlivým ukazatelem dalšího domácího násilí – většinou na ženách, dětech či starších lidech.

„Oběti domácího násilí se nám skutečně často svěřují s poznatkem, že byl partner agresivní i vůči domácím zvířatům,“ potvrzuje Zdena Prokopová z organizace Rosa, která pomáhá týraným ženám. Podle odborníků je takových případů, kdy spolu týrání lidí a zvířat v jedné rodině souvisí, až 88 procent.

Spojitost mezi násilím na lidech a na zvířatech ostatně dokládají i četné studie. Týrání zvířat si podle nich volí jako „předehru“ k násilnostem na lidech dokonce polovina sexuálních delikventů a čtvrtina pedofilů.

Psychopati pod lupou

„Chladné, promyšlené a kruté násilí na zvířatech je totiž typickou známkou antisociální poruchy osobnosti – tedy toho, čemu se kdysi nesprávně říkalo psychopatie,“ vysvětlil už dříve Deníku docent Jan Vevera – přednosta Psychiatrické kliniky při Fakultní nemocnici Plzeň.

Bývá tedy jen otázkou času, kdy takový člověk neudrží svou agresi na uzdě a zaútočí také na člověka.

Spolu s dalšími psychiatry by proto navrhoval jít ještě dál – případy tyranů by se podle něj měly hlásit a sledovat. S agresory, kteří byli usvědčeni z jakéhokoliv týrání zvířat, by se totiž mělo nadále pracovat.

Budou vyšší tresty?

Senátoři souhlasí. Vrátili kvůli tomu do hry dokonce i novelu trestního zákoníku, podle níž by se mohly tyranům udělovat vyšší tresty. Za obzvlášť surové a bolestivé týrání zvířat by mohli pachatelé vyfasovat až šest let vězení.

„Jedním z hlavních důvodů, proč jsem zpřísnění trestů podpořila, byla právě skutečnost, že se těchto brutálních činů dopouštějí patologické osobnosti. Jejich jednání rozhodně není normální a časem přerůstá v násilí na lidech,“ přiznala třeba senátorka a lékařka Alena Dernerová. Spolu s ní zvedlo ruku pro novelu v tomto znění dalších 38 senátorů.

Poslanecká sněmovna původně s tímto návrhem nesouhlasila. Schválila jen to, že by soudy mohly ukládat zákaz chovu zvířat. Nyní se jí tedy novela vrací zpět na stůl. Poslanci ji buď přehlasují 101 hlasy, nebo skutečně začnou platit přísnější tresty.