Detektiv ale musel nejprve otisk prstu z předmětu doličného, ať už to byla vražedná zbraň nebo klika od dveří vykradeného domu, takzvaně „sejmout“. Zkrátka otisk nějakým způsobem zviditelnit a zdokumentovat.
Způsobů, jak to udělat, zná historie kriminalistiky mnoho, mezi klasické patří zaprášení jemným práškem a nalepení na fólii. Jenže co když je povrch hrubý nebo členitý? Co když vražednou zbraní byl kámen s drsným povrchem? Tam už to s těmi prášky moc nejde…
Pojďme si vyzkoušet práci detektiva a vyzkoušet makromolekulární metodu sběru otisků prstů, která starou dobrou práškovou klasiku hravě strčí do kapsy!
Co budete potřebovat?
- vteřinové lepidlo
- malá skleněná lahvička s víčkem (lékovka)
Postup:
Strč prst do čisté a suché lékovky a udělej otisk na její stěnu zevnitř. Na dno lékovky kápni několik kapek vteřiňáku a zavři víčkem.
Za několik minut se tvůj původně neviditelný otisk začne barvit do běla tak, jako na obrázku.
Vysvětlení
To, co ve vteřinovém lepidle lepí, je chemikálie zvaná kyanoakrylát. Je to bezbarvá kapalina, jejíž výpary štípou v nose a která velice ochotně polymerizuje a mění se na tuhý a pevný polymer, který tvoří hotový spoj lepených dílů.
A přesně to samé se stane, když se výpary kyanoakrylátu potkají s otiskem prstu obsahujícím mimo jiné vlhkost, mastnotu, zbytky proteinů a jiné nečistoty, které zmíněnou polymerizaci iniciují. Pak už stačí otisk jen nafotit a počítačově porovnat s databází podezřelých…
Čtěte celý seriál bez omezení. S předplatným Deník.cz získáte navíc výhodné benefity.
