I tentokrát jsem svůj výlet do Prahy začal na Václavském náměstí. Postál jsem pod koněm, přemýšlel nad tím, co všechno už kníže za ta desetiletí kolem sebe viděl, a taky zavzpomínal na Jana Palacha a Jana Zajíce u jejich pomníčku. Všímal jsem si, že bylo všude, nejen na Václaváku, hodně mladých iidí, asi na výletech. Dole na náměstí mě zaujala paní, která prodávala české i ukrajinské vlaječky a taky balonky, které vypadaly docela jako velké mýdlové bubliny.

Zašel jsem zase i na Staroměstské náměstí. Před celou hodinou byly u orloje spousty lidí i když zrovna pršelo. Než jsem pokračoval v procházce, zastavil jsem se u Pinkasů na jedno. Podražili, ale pivo bylo pořád dobré. Na Karlově mostě bylo taky řádně živo. Jedni pouliční umělci vyhrávali, další zase malovali portréty a jednu chvíli nad Kamenným mostem zněly táhlé tóny harmoniky jako by z filmu Tenkrát na západě vypadly. Došel jsem i na Hradčany. Hrad jsem si prošel i když člověk pořád musí vystát frontu u policejní kontroly, no budeme to muset těch sedm měsíců do voleb ještě vydržet.

Potom jsem se ještě toulal za svými vzpomínkami a přitom třeba v Dejvicích zjistil, že se tam přestěhovalo Divadlo Spejbla a Hurvínka, a že tam mají zajímavou lavičku. A hned naprosti je mimochodem slavný Semafor, přestěhovaný z Alfy na Václaváku.

Zdeněk Gajdůšek