Podle Jiřího Mačudy, který je národopiscem Jihomoravského muzea ve Znojmě a ve Vedrovicích bydlí, byl trešón původně pojímaný jako posezení u cimbálu s ochutnávkou pálenek. „Nyní je slavnost spojená i s výborným domácím chlebem, pomazánkami, k ochutnání byly i buchty. Milovníci vína ocenili i třináct připravených vzorků,“ zmínil Mačuda. Akce se podle něj podařila, lidí přišlo dost.
Zahrála cimbálová muzika Stupava a košt vína byl letošní novinkou. Akce se konala ve dvoře Muzea a informačního centra ve Vedrovicích.
Pohled do minulosti
Slavnost má reálný základ, trešón se slavil dříve ve dvorech, a po válce si lidé s chutí také užívali společnou slavnost. „Obcí šel průvod ženců, pamětníci dosud vzpomínají, jak vypadaly například kytice,“ zmínil Mačuda s tím, že se jednalo o oslavu s muzikou, lidé společně popíjeli a hodovali. Součástí bývaly dožínkové obyčeje. „Do budoucna chceme trešón obnovit se vším všudy, včetně oblečení, ëxistují i domlatkové písničky,“ podotkl Mačuda.
