V sobotu vstávám nezvykle brzy, vlakobusem se přesunu na vranovskou pláž, kde už na mne posádka čekala. V dějinách plavby na vranovské přehradě se se poprvé plavil opravdový škuner. Za zmínku stojí zcela mimořádná událost, která se při odplouvání stala. Člen posádky se snažil odstrčit loď z pláže na hlubší vodu a přitom byl napaden blíže nespecifikovaným počtem útočících užovek. Byl to jediný druh užovek, které jsou jedovaté. Přesný druh už si nepamatuji, ale kluci budou vědět a snad dodají fotky, kterak útočící užovka s hlavou hrozivě vztyčenou nad hladinou najížděla na bosé nohy nebohého námořníka Naštěstí tento svou odvahou odplouvací manévr zvládnul a pak už nás čekala jen parádní plavba.

Vál nám mírný protivítr od severu, ale v meandrech přehrady vál občas z boku, někdy do zad. Zamýšleného cíle – Bítovského hradu jsme dosáhli v podvečer. Napínavé okamžiky nás čekaly při podplouvání mostu u bítovské zátoky – vyjde to, nevyjde to ? Vyšlo Po návštěvě uzavřeného hradu opouštíme krčmy postrádající přístav, plujeme zpět a před setměním nalézáme parádní místo pod vysokou skálou. V neděli, za vydatného „průvanu a kozích dechů“ z různých směrů se vracíme k vranovské pláži. Byl to moc krásný víkend. Škuner Miamiti ll mne překvapil jak svižně pluje i v tak slabém větru. A zcela neplánovaně jsem si tak proplul dlouho plánovaný a chybějící úsek Bítov - hráz Vranovské přehrady na mém putovaní od pramene Moravské Dyje do Bratislavy. Dane a kluci díky MOC a na oplátku svezu vás po Nových Mlýnech na Salacii.

Luděk Kocourek