Bojovník musí překonávat strach! To jsou slova malého sedmiletého letého sportovce Vítězslava Bočkareva ze Znojma, který se nezalekl raketového odstřelování na Ukrajině a zúčastnil se v Oděsse tamního boxerského turnaje. Proto jsme se ho na danou událost rozhodli zeptat.

Víťo, to tě tam rodiče pustili?
Nejenom pustili, ale jeli všichni se mnou i s mými menšími sourozenci, aby mě podpořili.

Jaká je v Oděse bezpečnostní situace?
No, jaká… rašisti obstřelují civilní objekty. Nikdo neví, kam přiletí další smrtící raketa. Naštěstí v Oděsse intenzita obstřelování není tak velká jako například v Charkově, kde zabíjí nejenom jednotlivé raketové údery, ale i dělostřelectvo.

Vedrovice slavily tradiční rozmarýnové hody.
Sedmnáct párů chasy a tisíc hostů. Vedrovice slavily hody

A to ses nebál?
Ze začátku jsem měl obavy a pochybnosti jestli tam mám jet. Ale taťka mi řekl: „Jestli jsi boxer tak musíš boxovat ať se děje co se děje. A jestli jsi kozák tak nemůžeš utíkat před smrtí, ale pevně se jí postavit.“ Proto jsem se velice zaradoval, a přijal rozhodnutí, že pojedu. Bojovník přece musí překonávat strach!

V minulém roce jsi z Oděssy přivezl zlatou medaili, jak to dopadlo tentokrát?
Tentokrát jsem získal zlaté medajle dvě! Za zápas v boxerském oddílu Braťja a z turnaje „Otevřený ring,“ který organizovala Oděsská federace boxu v boxerském oddílu Spartak, kterého se zúčastnila téměř stovka sportovců.

Hodonické a tasovické děti se rozloučily s létem.
Kouzla a špekáčky. Tasovické a hodonické děti se loučily s létem

Jací byli tví soupeři?
Na turnaji jsem boxoval s Davidem Pacholkou, který byl o dva roky starší a o dost vyšší než já. S ním byl boj velice těžký, neboť měl velmi dlouhé ruce a „utíral mi nos“ i když jsem odcházel na svou bezpečnou vzdálenost. Chtěl jsem ho přeboxovat dlouhými přímými údery, ale na odchodu jsem zase kvůli jeho rozměrům dostával já, proto jsem po sblížení přestal odstupovat, ale pomocí ponoru nebo kyvadla jsem se přemístil na jeho bok a ještě jsem mu „něco nasypal.“

Jestli si dobře vzpomínám, tak minulý rok jsi boxoval s o rok starším chlapcem a letos jsi boxoval s o dva roky starším, jak to, že pořád dostáváš starší soupeře?
V klubu Braťja jsem měl zápas s Dimou, který byl stejného věku jako já, ale prošel jsem ho jako „nůž máslem.“ Soupeři mého věku jsou pro mě zatím lehkou procházkou. Jsem rád, když můžu boxovat s těmi nejlepšími, neboť od nich se toho nejvíc naučím. Mohu vidět, kde dělám chyby a co neumím a co můžu zlepšit.

Do Znojma se po dvou letech vynucené pauzy vrátilo historické vinobraní. Jeden z tradičních vrcholů, páteční večerní průvod, si mnozí účastníci budou dlouho pamatovat, protože důkladně zmokli.
Návrat v dešti. Páteční průvod znojemského vinobrani si aktéři budou pamatovat

Co ti z rohu radil trenér při zápase nebo v pauzách mezi ringy?
Ze strany boj vypadá jinak, než jak ho cítím já, například - myslím si že vyhrávám, ale boj je velmi vyrovnaný. Proto komunikace s rohem je velice důležitá. Taťka, který je vždy v mém rohu mi říká, co mám dělat, abych se ubránil útoku soupeře a jak jej překvapit a zasáhnout. V boji s Davidem Pacholkou mi pořád opakoval, dělej kyvadla. Kyvadlo je i úhybný manévr, ale s krokem v před s ním dosahuji výhodné pozice oproti soupeři a tu ránu co ode mne následuje už nevykryje. No, a v boji proti Dimovi mi akorát říkal: „Nebij ho tolik!“

V minulém roce sis stěžoval na možnosti tréninku ve Znojmě, změnilo se něco?
Bohužel, ve Znojmě není žádná boxerská škola pro děti. Dětem se nikdo nevěnuje, i když si myslím, že sport by měl být dostupný právě dětem. Proto cvičím sám, venku. jak chápete možnosti ulice a nepřítomnost jiných dětí na tréninku demotivuje,  nasazení a výsledky potom nejsou takové, jak by měly být.

Co by jsi chtěl říci na závěr?
Chtěl bych laskavě poprosit znojemskou dadnic, aby ve spolupráci s Boxerskou asociací ČR, dali možnost rozvoji gentlemanského sportu ve Znojmě. Město by mohlo založit Boxerskou školu (klub) nebo dát možnost rozšíření již existujícím klubům, o sekci boxu, jako je Sokol, Gladork, Řešeto, atd. Je velká škoda, že jeden z nejpopulárnějších a v profesionální úrovni nejlépe placený sport ve světě, ve Znojmě prakticky neexistuje.

Kyril Bočkarev