První říjnový víkend patřil ve Vrbovci vinařům. Vinohrady byly plné sběračů, ve sklepech se to jen míhalo traktůrky, vozíky, vlečkami plnými hroznů. Lisovalo se v malém i velkém, po staru i velmi moderně. Zkrátka ve sklepní ulici to žilo. Ve více než dvaceti sklepech ve Vrbovci mimochodem ještě najdete staré kládové lisy. Ale jen pár (asi pět) se ještě dodnes používá. V akci byl na začátku října i ten nejstarší z nich, z roku 1804. Sice slouží už jen pro zpracování malého množství hroznů, ale je to paráda, vidět takového krasavce při práci. Majitel, jemuž je vinaření koníčkem říká, že nespěchá, užívá si to a vůbec všechno dělá "po staru". A že by byl rád, kdyby to mohl časem předat dál.
Hrozny sklízíme a zpracováváme. Dlouho jsme doufali, že i letos připravíme na konci října už tradiční Vrbovecké vinobraní. Jenže pro letošek nakonec platí, že na coronavirus je i Hroznová koza krátká. Postarala se sice o bohatou úrodu, přesto se slavit nebude. Vzhledem k aktuální situaci a vládním nařízením jsme Vrbovecké vinobraní museli zrušit. Snad se k nám Hroznový kozel nepostaví zády, snad nám zachováte svoji přízeň, snad se brzy potkáme u vrboveckého vína v lepších časech.
Cech vrboveckých vinařů
