A samotný vánoční čas? To byla doba klidu a pohody. A když pak napadl i sníh, byl čistý, bílý a jiskřil. Nesolilo se. Děti z něj měly velikou radost. A v domácnostech hospodyně-maminky dokázaly zajistit pohodu, i když nebylo bohatství. Televize také nebyla.

I ve velké zimě se o těchto svátcích chodilo do kostela. Chrámy, kostely i kostelíčky vyvolávaly radostnou atmosféru. Byly vyzdobeny, třeba jen chvojím, přivezeným z lesa. Ale v padesátých letech minulého století, to už začalo elektrické osvětlení. Někdy vyrobené šikovnými kutily, později už prodávané v obchodech. A v každém stánku božím, samozřejmě betlém. Někdy jen s nejdůležitějšími postavami, ale hlavně vyrobené s láskou šikovnými betlémáři. Na kůrech chrámové sbory a muzikanti. Zpívala se nejen Česká mše vánoční J. J. Ryby, ale také Marhulova Česká mše vánoční. K níž se připojovala tehdy známá koleda O svatá dobo vánoční.

Zdroj: Youtube

Takové Vánoce už nemáme, ale tehdejší pohodu a klid si můžeme, v dobré vůli, navodit vzájemnou úctou a zodpovědností. Všem nám to pomůže!