Během krátké doby od založení obce se počet židovského obyvatelstva natolik zvýšil, že si postavili  školu, synagogu a obecní dům. Z celého rozsáhlého židovského ghetta se kromě několika domků a na tělocvičnu přestaveného židovského obecního domu nedochovalo nic.  Šafovská židovská komunita přestala existovat v roce 1938. Obřadní budova byla zbořena, po 2. světové válce byla rozebrána ohradní zeď a většina novodobých náhrobků byla odcizena, ani zdejší márnice se až na drobné stopy nedochovala.

Při procházce hřbitovem si zkuste všímat náhrobků, nesou totiž bohatou symboliku. Projevuje se především rozmanitým vyobrazením zvířat (lev, vlk, medvěd, jelen, ryby a ptáci), nebo rostlin, stromů, ženských postav, symbolů zaměstnání atd. Každý symbol má svůj skrytý význam a může nám podat zajímavou informaci o zesnulém. Všichni Jelínkové či Hirschové mají například na náhrobku symbol jelena. ymbolem rodu Levitů je konvička, pod níž se skrývají všichni Lewitzové, Löwové apod. Jedině levité měli právo sloužit během bohoslužby kněžím. Jedním z těchto úkonů bylo také omývání rukou kohenů před požehnáním. K tomu používali konve. Ruce patří rodu Kohenů, tedy těm, kteří se jmenují například Kohn, Cohen, Kahan, Katz atd. Kohen si nechá do dlaní skanout požehnání Nebes, potom ruce vztáhne k lidu a pronese své požehnání. Květ, výhonek, rostlinný motiv – to vše vyjadřuje neuvěřitelnou naději na budoucí skutečnosti a zároveň pomíjivost lidského bytí. Koruna na náhrobku je tedy znakem moudrosti, hluboké znalosti tóry, nebo připomínkou záslužného, tichého a obětavého života – korunou dobrého jména.Kromě jména zesnulého najdeme na náhrobku i jméno jeho otce a v případě, že se jednalo o ženu, i jméno jejího muže. Na dalším řádku obvykle bývá datum úmrtí a věk (je zajímavé, že data narození na židovských náhrobcích chybí). V tradiční hebrejštině se čísla zapisují pomocí písmen, poznáte je podle toho, že jsou nad nimi tečky.

Romana Bachelová

Vranovské putování