Tentokrát jsem vyrazil do Prahy ráno autobusem a potom se vydal obhlédnout Václavák. Přibylo lidí a před hotely bylo vidět už i několik žebráků a také pouliční muzikanty. Když jsem šel kolem Jalty vzpomněl jsem si jak na filmové Světáky, tak na nás, tehdy v osmašedesátém, než přišli Rusové. Do současnosti mě vrátila kousek dál fronta do Primarku, zrovna v těch dnech otevíral a lidí tam stálo pořád dost.

Z červnové vycházky po Praze.
Dva veteráni zase na výletě, aneb s Fritzem znovu v Praze

Šel jsem pak Bartolomějskou, tam co odedávna sídlí policie, a díval se po graffiti a dveřích s polepem s motivem konopí a říkal si, co by tomu říkal takový rada Vacátko, kdyby tudy ještě pořád chodil. Prošel jsem taky kolem paláce Perla, bylo ještě brzy, tak jsem potkal jen pár stojících červených koloběžek, naproti ve slavné Perlovce zatím žádné dámy z polosvěta nepostávaly.

S kamarádem Fritzem na výletě Dolním Rakouskem.
S Fritzem zase na výletě. Podívejte se na rozhledy na Dunaj u Kremsu

Bylo vidět, že Praha už ožívá. Otevřeno bylo u Zlatého tygra, vzpomínám, že jsem tudy procházel na jaře, kdy bylo zavřené ještě všecko. Turisté se stavěli do fronty na zmrzlinu, další hloučky seděly tu a tam v zahrádkch na Staroměstském náměstí. To je pořád stejně staré a krásné. Ani lidí tam zrovna moc nebylo, když jsem šel kolem. Zaslechl jsem přitom vozku jak křičí na stánkaře vedle, že nemá kšefty. Na jednom konci náměstí se jedna partička dávala do tance, ale uprostřed u Mariánského sloupu byl klid, zrovna se tam kdosi i zastavil k tiché modlitbě. Já pokračoval ještě na výstavu Praha fotografická v Galerii Ambit na Jungmannově náměstí, ale před tím jsem si sedl na jedno na zahrádku u Pinkasů, Prazdroj měli za pětapadesát a byla fajn.