Honosný průvod dorazil z Vídně do Znojma ve čtvrtek 14. května 1366, ve slavnost Nanebevstoupení Páně a zároveň v den padesátých narozenin Karla IV. O den později nejmocnější vladař Evropy z titulu císaře římského na znojemském hradě, naproti rozestavěnému chrámu sv. Mikuláše, finálně stvrdil všechny předchozí lucembursko-habsburské úmluvy o vzájemném dědictví. Pro případ, že by jedna z dynastií vymřela, udělil císař se souhlasem říšských kurfiřtů saského a braniborského, říšských biskupů, vévody meklenburského, lantkrabí hessensko-leuchtenberského, císařského hofmistra Purkarta z Hardeka a několika rakouských pánů rakouské země v léno bratru Janu Jindřichovi, moravskému markraběti, a synu Václavovi, mladému českému králi, a jejich potomkům. Recipročně se souhlasem českých a moravských pánů udělil pak Karel země Koruny české v léno vévodům Albrechtovi III., Leopoldovi III. a jejich budoucím potomkům.
"Otec vlasti" těmito dohodami do značné míry předpověděl budoucí nástupnictví v českých zemích. Smrtí císaře Zikmunda v prosinci 1437, shodou okolností také na znojemském hradě, se vladařem českých zemí stal rakouský vévoda a moravský markrabě Albrecht V. Habsburský, vnuk Albrechta III. Po něm pak vládl jeho syn Ladislav Pohrobek.

Jiří Kacetl