Se začátkem prázdnin jsem se musel zase podívat na Vranov. Chtěl jsem vidět, co je nového a projít se místy, na která mám spoustu vzpomínek. Třeba, když jdete od náměstí k mostu přes Dyji. Když jsme bývali mladí a nesli si štěně piva, byla to tam do schodů poctivá práce, ale většinou jsme sud kutáleli ze Šumný z vlaku. Vzpomněl jsem si tak zase na to, jak jsme byli na Vranově byli poprvé v první třídě. Bylo to ještě v padesátých letech. Na hrázi nás tam, sedmiletý děti, hlídali „esenbáci“, abychom se nepodívali na druhou stranu hráze – to by byla špionáž. Ale parníkem Mír na Bítov jsme plout mohli.

Baron Haas býval často obklopen mladými ženami.
Hrad Bítov vzpomíná barona Haase. Miloval psy, lvici a život. Zahynul tragicky

Rád jsem se pak ještě vydal podívat na pláž (a zase vzpomínal, jak jsme ještě jezdili přes Švýcarskou zátoku přívozem, než postavili most) a rozhlížel se, jak začíná léto. Mnoho se za ty roky změnilo, spoustu toho pořád poznávám a vidím, jak se parta rekreantů fotí u starého pomníku. Tak vznikají nové vzpomínky a tak to má být.

Zdeněk Gajdůšek