Kliknutím zvětšíteZdeněk byl druhý nejstarší ze šesti sourozenců. V letech 1907 – 1912 chodil do obecné školy v Hlubokých Mašůvkách, poté v letech 1912 – 1916 absolvoval nižší reálné gymnázium v Moravských Budějovicích a nakonec obchodní akademii v Brně 1916 – 1920. Nejprve pracoval jako berní asistent u berního úřadu ve Znojmě v letech 1920 – 1922. Od roku 1922 do května 1939 byl ve vojenské službě. V letech 1940 – 1945 byl mimo vojenskou službu a pracoval jako zemědělský pomocník v Hlubokých Mašůvkách. Od roku 1945 do konce roku 1955 byl opět ve vojenské službě, kde dosáhl hodnosti podplukovníka. 31.12.1955 byl pro nemoc dán do zálohy. Od té doby byl důchodcem.
Pokud mluvíme o válečném období, kdy byl mimo vojenskou službu, nelze opomenout odbojové hnutí v Hlubokých Mašůvkách, jehož se aktivně účastnil. V roce 1944 byl ustanoven velitelem I. Oddílu Horácké skupiny se sídlem v Hlubokých Mašůvkách. Tehdy měl hodnost štábního kapitána pěchoty a krycí jméno „ Helena“ . Členy jeho štábu byli Josef Kriegel, štábní strážmistr četnictva krycím jménem „ Matouš“, František Pospíchal, kominický mistr krycím jménem „ Bobby“, Rudolf Vachun, kapitán letectva krycím jménem „Čahoun“. Mezi prvními členy Horácké skupiny byli tito občané Hlubokých Mašůvek: Jan Krejčí – velitel čety, Kašpar Frey – spojka, František Kovařík – zpravodaj, František Drozd – spojka, Ladislav Frey – spojka, Antonín Večerek – spojka, Josef Rozporka – velitel čety, František Kosík – spojka, Karel Pospíchal – organizátor revolučního národního výboru.
Od 3. února 1958 byl pan Zdeněk Bauer správcem Osvětové besedy v Hlubokých Mašůvkách. Dále členem vědecké společnosti pro mykologii v Praze a sekce ochrany přírody v Praze. Zabýval se studiem dřevokazných hub a vzácné květeny ve zdejším okolí. Vedl kroužek přátel přírody a kroužek letopisecký. Je autorem publikace Poutní místo Hluboké Mašůvky (1940). Dále byl režisérem ochotnického spolku v Hlubokých Mašůvkách, se kterým nacvičili 13 divadelních her, s nimiž vystoupili na 48 představeních v obci a také s nimi hostovali v okolních vesnicích. Zasloužil se o vybudování koupaliště v Hlubokých Mašůvkách.
Byl kronikářem v letech 1956 – 1978, svou soukromou kroniku si psal však už mnohem dříve. Ve svých kronikách podrobně zpracoval textem i graficky přehled výskytu zvěře a chráněných rostlin v okolí. Spolupracoval při vydání vesnických novin NÁVES i při vydávání dalších publikací o Hlubokých Mašůvkách. Byl velice zasloužilým pracovníkem místní kultury. Svůj život prožil velice aktivně a učinil mnoho záslužného nejen pro obec Hluboké Mašůvky a její občany. Na skupinové fotografii je vyobrazen se svou manželkou Helenou Bauerovou a svými blízkými spolupracovníky, kterými jsou pánové Ladislav Frey, František Krejčí, Pavel Večerek a Bývalý pan ředitel školy v Hlubokých Mašůvkách Zdeněk Adámek, kterého známe i díky mnoha článkům v našem periodiku. Bohužel čas plyne neúprosně a tak pan Zdeněk Bauer po krátké a těžké nemoci zemřel dne 24. května roku 1978. Myslím, že je zcela na místě si jeho památku a ryzí pracovitou povahu připomenout alespoň těmito několika málo větami. Připomeňme si také jeho syna, pana ing. Zdeňka Bauera ml., který v psaní kroniky pokračoval od roku 1989.
Petr Grégr
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
