Ano, sbor neutrpěl finanční ztráty, neutrpěl zjevné škody, kromě jediné a to té základní. Byl zbaven možnosti naplňovat své hlavní poslání, kterým je přinášet lidem radost a být pokračovateli tradice českého sborového zpěvu. Jistě mnozí namítnou, že jsme trochu nemoderní, staromilští, občas je nám doporučeno, abychom si nechali upravit pro sbor třeba písně rockových kapel, mladé zpěváky láká spíš gospel, je „nutno“ zpívat anglicky a když padne slovo „lidová píseň“, nastává okamžik nefalšovaného zděšení a odporu. Přesto se domnívám, že naše místo ve znojemském hudebním životě je nezastupitelné, a že si k nám budou lidé svoji cestu nacházet. Stále totiž přicházejí noví členové, sice ne v tak hojném počtu, jak bychom si přáli a jak by to vyžadovaly potřeby sboru, ale jsou. A my z nich máme radost a těší nás jejich zájem. Soudím, že jsme kolektiv přátel, s láskou k hudbě v srdci a tu žádný virus, ani PES nezastaví. A ještě jednu parafrázi si dovolím použít. „Věřím i já těmto lidem, že po přejití epidemického bláznění možnost společného zpěvu se k nám navrátí a přijdou i lidé, kteří během kulturního půstu roku 2020 zjistili, že hudba a zpěv jsou člověku vlastní a k životu naprosto nezbytné.

A oslavy stého výročí vzniku sboru s radostí přesuneme na podzim 2021, kdy si připomeneme sto let od okamžiku, kdy významný skladatel Vítězslav Novák souhlasil, aby znojemští pěvci nesli v názvu svého sboru jeho jméno.

Jan Svoboda

sbormistr PSVN od roku 2008