Jak sdělila koordinátorka projektu Věra Šilerová: „Je velmi důležité předat žákům relevantní informace, zodpovědět jim všechny otázky, probrat s nimi jejich zdravotní omezení a lidsky jim vysvětlit, jak takové dárcovství vlastně probíhá.“  

Dnes už tito žáci vědí, že vstup do registru je možný až po dovršení plnoletosti, že darovat kmenové buňky může pouze osoba zdravá. Na základě sdělených informací jsou žáci schopni vysvětlit i to, jaký je rozdíl mezi vstupem do registru a samotným darováním „zázračných“ kmenových buněk. K zapsání do registru totiž stačí poskytnout 2 ml krve nebo udělat stěr vatovou tyčinkou v dutině ústní. A jen v případě, že lékaři naleznou shodu mezi zaregistrovaným dobrovolníkem a pacientem, se stane z dobrovolníka dárce krvetvorných buněk.

Přednášku hodnotili žáci a jejich třídní učitelé jako velmi zajímavou. Velmi mě překvapily statistické údaje, uvádí jedna z žákyň oboru kosmetička, a to konkrétně tyto: „Každý sto dvacátý se stane vhodným dárcem a zhruba každý čtvrtý nemocný svého zachránce nenajde.“

„Proto teď už chápu, jak je velmi důležité, aby databáze dobrovolníků dárců byla co nejširší,“ sdělila žákyně.

Co říci závěrem? Jen mladí a zdraví lidé mohou být potenciálními dárci k záchraně života nejednoho onkologicky nemocného dětského nebo dospělého pacienta. „Já už do registru vstoupit nemůžu vzhledem ke svému věku, ale vy „mladí“, můžete teď přemýšlet a klást si otázku:

Vstoupím do registru dárců či nikoli, můžu v budoucnu zachránit lidský život?

MARCELA SAABOVÁ