Paní Jiřina Čechová se narodila 16. června 1937 v Brně, vyrůstala na Znojemsku v malé vesnici Bezkov. Zde také prožila dětství za druhé světové války.

Poslechnout si její příběh můžete zde:

Zdroj: ZŠ Václavské náměstí, Znojmo

Po válce a po základní škole pokračovala paní Jiřina ve studiu. Přijali ji do Znojma na gymnázium. Po maturitě v roce 1955 nastoupila na pražskou filozofickou fakultu, kde začala studovat historii. Už v té době jí byla velice nepříjemná komunistická manipulace. Když se roku 1965 uvolnilo místo na znojemském gymnáziu, nastoupila tam jako pedagožka. Sovětská okupace Československa ji tzastihla v Mnichově (vracela se s kamarádkou z Francie).

Tvrdá normalizace ale začala pro paní Jiřinu Čechovou už na jaře roku 1970, kdy musela opustit gymnázium. Prověrková komise tehdy položila učitelům několik zásadních otázek, zda souhlasí s dokumentem 2000 slov a zda souhlasí s politikou vlády. Na první otázku odpověděla ano, na druhou ne. Kvůli špatnému kádrovému profilu ji v nejbližších letech nečekala žádná profesní budoucnost: pracovala jako odečítačka plynu, pradlena a brigádnice.

Zesnulá Marie Krčmová.
Hantec je hlavně chlapský, především o babách a pivě, říkala odbornice Krčmová

Provdala se za Miloslava Kabelku a manželé tehdy bydleli a pracovali v Horní Cerekvi. Zde jim však začaly potíže se Státní bezpečností. V březnu 1978 dostala paní Jiřina i její muž předvolání na Stb, zřejmě kvůli udání. Byli obviněni z rozšiřování Charty. Paní Jiřina v té době navíc tajně překládala z němčiny zakázanou literaturu, mimo jiné i román Farma zvířat George Orwella..

Potíže s Stb. pokračovaly a na konci roku 1979 se paní Jiřina Čechová s manželem a synem kvůli hrozícímu vyhazovu z práce přestěhovali do strážního nádražního domku ve Stařeči, kde žili téměř deset let. Pan Miloslav nastoupil na dráhu a vzhledem k tomu, že jeho manželku Jiřinu by sotva někde vzali do zaměstnání, se manželé rozhodli, že budou společně obdělávat drážní políčka. Pořídili si ovce a koně.

V roce 1987 se paní Jiřina Čechová zúčastnila pietního aktu u hrobu TGM, organizovaném Chartou 77 při příležitosti 50. výročí Masarykova úmrtí. Poprvé se zde osobně setkala s disidenty. Rozhodla se, že na pohřbu Pavla Wonky podepíše Chartu. Její odpor vůči komunistickému režimu se znásobil. Sbírala podpisy pod petice včetně výzvy k propuštění Václava Havla z vězení, účastnila se nezávislých diskusí, jezdila do Prahy na demonstrace.

Tulipánový měsíc na střední škole ve Znojmě
Tulipánový měsíc na střední škole ve Znojmě

Její manžel vážně onemocněl. Po pádu komunistického režimu se pro ni vše změnilo, byla za Občanské fórum kooptována do tehdejšího Okresního národního výboru, ale protože netoužila po žádné funkci, vrátila se hned v prosinci 1990 zpátky na gymnázium. Zde učila až do roku 2006.

Dnes žije Jiřina Čechová ve svém bytě v Lukově u Znojma. Bydlí kousek od lesa a tak velmi často chodí do Národního parku Podyjí, kde čerpá životní energii.

Znojemští studenti zpracovali životní příběhy šestice pamětníků, které možná pravidelně potkáváte na znojemských ulicích. To vše v rámci vzdělávacího projektu neziskové organizace Post Bellum pro žáky osmých a devátých tříd základních škol a gymnázií. Ti se za doprovodu svých učitelů a lidí z Post Bellum na několik měsíců stanou rozhlasovými nebo televizními dokumentaristy. Mají za úkol vyzpovídat pamětníka, natočit vzpomínky, digitalizovat fotografie, prozkoumat archivy a nakonec vytvořit rozhlasovou, televizní nebo psanou reportáž či dokument.
Webové stránky zde: https://www.pribehynasichsousedu.cz/znojemsko/znojmo-2022-2023/cechova-jirina/