V červenci téhož roku referuje místní tisk o výstavbě „Centrální nádražní budovy“, která se pod vedením arch. Slowaka „energicky staví“. Úseky dráhy byly postupně předávány do užívání od roku 1870, železniční spojení bylo dokončeno zprovozněním úseku směrem na Stockerau 1. listopadu 1871, kdy odtud přijel do Znojma první vlak. 5. listopadu byla uvedena do plného provozu i hlavní nádražní budova.

V lednu roku. 1871 byl zastupitelstvem města také schválen plán na rozšíření a regulaci města. Významnou součástí projektu byl dopravní uzel ( dnešní Mariánské nám.) se sítí ulic určených jednak pro dálkovou dopravu, dále pro rozšíření města novou zástavbou a propojení s historickým centrem. Za účelem posouzení projektu byla zvolena skupina odborníků, jejíž členem se stal i Josef Slowak. Mariánské náměstí nebylo zamýšleno jako náměstí v tradičním smyslu, ale jako rondel určený pro dálkovou dopravu. Tuto skutečnost připomenul o deset let později projekt kulturního a společenského střediska Německého občanského spolku (dnes známý jako „Domeček“) orientovaný vstupní partií do nově vzniklé ulice (dnešní Pontassievské). Návštěvníci tak mohli přijíždět kočáry a vstupovat do něho málo frekventovanou ulicí a za jeho částí směřující do Dolního parku byl dostatek místa pro dvě přilehlé zahradní terasy, hudební pavilón a fontánu. Historické město bylo od nové zástavby odděleno širokým pásmem zeleně a postupně se naplňoval plán na rozšíření města výstavbou nájemních domů podle vytyčených komunikací. Projekt rozšíření a regulace města je hodnocen odborníky jako bezkonkurenční dílo s nadčasovou hodnotou.

Libor Slovák