Na ostrůvku se sešla pestrá směsice deseti až šestnáctiletých hochů z rodin v Baden-Powellově okolí, místních škol i z mládežnické organizace Boys' Brigades. Baden-Powell tak chtěl vyzkoušet, zda spolu kluci z rozdílných sociálních prostředí vyjdou. Hluboce ho překvapilo, jak snadno to šlo.
Principy odolaly času
Na táboře si chtěl Baden-Powell otestovat nápady a postupy, které o rok později publikoval ve slavné knize Scouting for Boys, vycházející nejdřív postupně ve formě sešitů. Baden-Powellův tábor měl mnoho společných znaků, se současnými tábory. Je pozoruhodné, kolik principů odolalo času, přestože svět prošel tak radikálními změnami.
Baden-Powell rozdělil kluky do skupin, přiřadil jim barvy i názvy (Vlci, Býci, Kolihy a Krkavci) a nejstaršího v každé z nich určil rádcem. Ten měl za družinu a její chování odpovědnost, v plnění úkolů spoléhal především na vlastní čest hochů, ne na tresty. Využíval už i některé prvky skautské symboliky-znak s lilií, heslo Buď připraven i khaki šátky a vlajky s vyobrazením družinových zvířat.
Tematicky si B-P rozdělil táborový život na kapitoly: Lesní moudrost a tábornické dovednosti, pozorování, disciplína, zdraví, odolnost, rytířské chování, první pomoc a patriotismus.
play_fill
Už na prvním táboře Baden-Powell vyzkoušel i další zásadní součást Skautské výchovné metody-Learning by doing, tedy učení se vlastní zkušeností.
Po týdnu první skautský tábor pro dvacítku hochů skončil. Začalo ale obrovské dobrodružství, které trvá dodnes. Baden-Powell měl jasno v tom, že aktivity a principy, které se chystá nabídnout dětem a mladým lidem v knize Scouting for Boys, budou fungovat. Britská společnost, kterou sužoval strach, že je mladá generace slabá, nemá dobrou kondici ani užitečné dovednosti do života, si mohla trochu oddechnout.
Baden-Powell nečekal, že jeho publikace Scouting for Boys, spustí takovou lavinu, natožpak mezinárodní, myslel si, že se jeho nápadů a myšlenek “chytí” některé z existujících organizací pro mládež. Jak to ale nakonec dopadlo, víme všichni. Skautů a skautek je dnes po celém světě více než 60 milionů a sdružuje je Světová organizace skautského hnutí (World Organization of the Scout Movement-WOSM).
Skaut Jevišovice
Jednou z takových organizací na Znojemsku je ta v Jevišovicích. Chlapecký oddíl vznikl roku 1916. Později ale přišly těžké časy. Skautská organizace byla v našich zemích potlačována bezmála padesát let. Naštěstí však nezanikla a žila si svým skrytým životem dál a dnes můžeme jen s radostí hledět na to, jak se tato organizace rozrůstá. I k jevišovické organizaci přibyl letos druhý oddíl vlčat a světlušek z Hlubokých Mašůvek.
"Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe: sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce, věrně v každé době, plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské, duší i tělem být připraven(a) pomáhat vlasti i bližním.“
Právě jako připomenutí výročí skautské organizace uspořádali ve dnech 13. – 27. července letní tábor, který měl mimo jiné Star Wars tématiku. Rozložili ho v Tavíkovicích na Suché louce. Vystřídalo se tam během čtrnácti dnů asi padesáti dětí a také asi deset vedoucích. Vedoucím byl Adam Vajčner a zástupci Vladimír Kremláček a Aleš Hrdlička. Na všechny nováčky, i na ty z Hlubokých Mašůvek, zde čekal důležitý úkol. Museli se zde zaslíbit své organizaci.
Tento skautský slib se hrdě linul z úst dospělých nováčku a trošku v kratší podobě i z úst nováčků dětí při závěrečném ceremoniálu, který zakončoval skautský tábor v Tavíkovicích. Než nastal ten den D, strávily děti týden v tomto táboře, a to bez rodičů a moderních vymožeností dnešní doby, ale o to blíže přírodě, nezapomenutelným zážitkům a také novým přátelstvím mezi skauty. Zde se také všichni nováčci připravovali na závěrečné zkoušky, které předcházely slavnostnímu slibu.
V předposlední den tábora nastal ten výjimečný okamžik, kdy se skauti, rodičové dětí a přátelé sejdou u slibového ohně, aby zde všichni završili čtrnáctidenní táborovou pouť. Jednou skautem, navždy skautem dokazuje i účast nejstarší aktivní skautky z Jevišovic a to sestra Žofka, která je ve svém věku ještě velice vitální. Ano, skauti na celém světě si tykají a oslovují se křestními jmény či přezdívkami, což i novým členům dělalo dlouho potíže. A že se nemá nic lámat přes koleno, závěrečného slibu se z našeho oddílu účastnila už jen hrstka dětí a dva dospělí, kteří si skutečně věřili, že to dají.
Ono také skládat slib před více jak stovkou lidí není nic jednoduchého. Dneska už je tábor uklizen a zelená louka, na které stál, si dál žije svým životem. Všichni už se ale těší na další dny a měsíce, kdy se také budou věnovat svým skautským činnostem a za rok se opět shledají na letním táboře.
Skautská myšlenka je zkrátka stále živá.
