Na stáž jsme se připravovali dlouho. Čím víc jsme se blížili termínu odjezdu, tím víc jsme se samozřejmě těšili. Ne všichni letěli letadlem. Navíc s přestupem v Barceloně, to znamenalo dvakrát vzlétnout a dvakrát přistávat! A zpět znovu! První den je za námi, ale tolik ještě před námi!

Druhý den byl relaxační, prohlídka města, kochání se výhledem na pobřeží a návštěva Loro parku, kde na nás čekali tučňáci, plameňáci, medúzy, žraloci, delfíni, papoušci či jiná unikátní zvířata. Součástí zdejšího programubyla připravená i různá představení se zvířaty. Nejprve jsme se vydali na představení kosatek, a protože jsme nikdo netušili, co nás za chvíli čeká, sedli jsme si na první volná místa, která jsme viděli. Těšili jsme se, jak krásný výhled máme z první řady. Po zahájení představení jsme zjistili, proč právě tato místa nebyla obsazená. Kosatky nás všechny pošplíchaly vodou.

Třetí den už byla na programu návštěva našich pracovišť a seznámení s místními zaměstnanci. Obcházeli jsme svá odborná pracoviště ve čtyřhvězdičkovém hotelu Taoro Garden – hotel Atalaya. Těšili jsme se nejen na práci recepčních… A vtom bylo vše jinak. Doma v Česku vláda vyhlásila stav nouze. Vše nabralo jiný směr… Pan ředitel svolal naléhavou krizovou schůzi. Do příštího pátku se musíme dostat zpět do naší země. Dostávali jsme informace, co všechno ve škole zařizují. Naštěstí se letenky daly přebukovat na neděli 15. 3. A nám nezbývalo než doufat, že se domů dostaneme v pořádku a bez potíží. Byli jsme znepokojeni, ale na druhou stranu odhodláni zbytek pobytu si užít. Dny do odletu jsme prozkoumávali naši část ostrova, odvážlivci vyzkoušeli i velmi nízkou teplotu oceánu. Procházeli jsme se úzkými uličkami města, nasávali místní kulturu, ochutnávali místní speciality a relaxovali v bazénu našeho hotelu. Vypadá to idylicky, ale myšlenkami jsme byli neustále jinde, probírali jsme naši krizovou situaci, byli vděčni za informace z domova.

DEN D. CESTA ZPÁTKY. I ostrov jako by věděl, že se s námi loučí. Během půl hodiny minut, než jsme se taxíky dopravili z hotelu na letiště, se počasí výrazně zhoršilo. Letiště. Přivítání panem ředitelem, který za námi přiletěl. Dostáváme roušky. Menší komplikace při odbavení, pak posunutí doby odletu kvůli špatnému počasí. Jsme v Barceloně! Nečekaná informace – lety do Prahy jsou zrušeny. Paní učitelka Nedvědová neotálela a situaci hned začala řešit. Obdivovali jsme její razanci. Na letišti jsme ještě stihli udělat rozhovor pro španělskou televizi. Jednání naší školy s mnoha úřady byla úspěšná. Dostali jsme se na let do Frankfurtu. Byla sice před námi noc a ještě celý den, ale pro nás jistota, že se do ČR dostaneme! Noc jsme strávili v barcelonském hotelu. Byli jsme vděční za místo k spánku a jistotu, že na frankfurtském letišti nastoupíme do autobusu směr Praha a tam už uvidíme své blízké! ADIOS, TENERIFE!“

Alena Adámková, Anna Mezníková, Vladimír Krontorád, Petr Pham, Tereza Košťálová, Roman Valášek, David Bytrianský, Adam Bajko, Lea Michalčíková a Ludmila Karpíšková