Poloha na hranici byla v druhé polovině minulého století Vratěnínu málem osudná. Obec byla prakticky určená k zániku, přišla o školu a zdravotní středisko, platila v ní stavební uzávěra. Snad právě proto, že je z Vratěnína všude daleko, se zdejší lidé s osudem nesmířili a od počátku devadesátých let se do obnovy Vratěnína pustili s takovou vervou, že v roce 1996 obec získala titul Vesnice roku. Od loňského roku získala zpět i status městyse, odrážející historická městská práva, která Vratěnínu poprvé udělil Jan Lucemburský.

K pamětihodnostem městyse patří farní kostel sv. Jakuba, zbytky augustiniánského kláštera či někdejší poštovní stanice či třeba jedna z pevnůstek meziválečného opevnění, které umělci v kontroverzním zásahu uřízli jeden roh. Vratěnínem a nejbližším okolím zájemce provede jedna ze značených Graselových stezek. Zdejší kraj totiž patřil k místům, kde žil známý lupič Johan Grasel, už jako devítiletý byl poprvé vězněn za krádeže v Drosendorfu, městečku v sousedství Vratěnína. Vratěnínská Graselova stezka vychází od obecního úřadu, někdejší poštovní stanice na tehdy hlavní trase mezi Prahou a Vídní. Odtude vede po silnici k hraničnímu přechodu. Dál výletníka povede k vyhlídce Bílý kříž, Zlaté studánce a podél potoka po křížové cestě s kapličkami zpět do Vratěnína.