Změna školství, která by se možná plánovala roky, musela nastat během jediného dne. Karanténa byla bez jakéhokoli předběžného upozornění vyhlášena v úterý, ve středu učitelé navázali se svými svěřenci kontakt a další dny se rozběhlo vyučování. On-line.

O tom, jak hodnotí výuku na dálku, psali ti nejmladší z osmiletého gymnázia GPOA Znojmo. Je jim jedenáct let a zvládají docela dobře. Všichni se ale shodují, že normální škola je lepší. „Všemu rozumím, co se mám doma učit a na čem mám pracovat. Ale není to stejné, jako když je nás na učení víc. Musím si všechno procházet sám a to je nuda. Nikdo se nesměje, nevyrušuje a tak. Rodiče mi pomáhají, když potřebuji, ale mně prostě chybí celá třída. Už se moc těším, až to bude zase všechno při starém!“ popsal svoji situaci jeden z primánů.

Je nutné říct, že ve velké většině přistupují žáci a studenti k této mimořádné situaci zodpovědně. Někdy je to ale docela těžké. „Chybí mi kamarádi a možnost, nechat si látku vysvětlit od učitele. Když nám není něco jasné, můžeme učitelovi napsat nebo se s ním spojit přímo, ale pořád to není ono. Je také těžké se někdy přinutit pracovat, protože doma mě spousta věcí odvádí od učení,“ stěžuje si další žák.

Pozitivní vidí tito žáci na on-line výuce to, že mohou postupovat svým tempem, že si rozvrhnou den podle své chuti, nemusí brzy vstávat. Dopoledne jdou třeba hrát na zahradu fotbal, k učení můžou zasednout až později. Píší, že jejich dny jsou klidnější. „Škola na dálku mi zabere míň času, takže se můžu věnovat svým věcem o trochu déle. Daleko víc čtu, za oknem mám pokusnou zahrádku, kterou pravidelně sleduju a fotím, večer hrajeme s našima hry.“

LEOŠ GRETZ