„Čištění výčepního zařízení se totiž věnuje pravidelně každý týden, výčepní kohouty čistí dokonce každý den, ale důvod je jednoduchý. Pivo, i když je uvařené, prokvašené a správně uleželé, je stále živé a biochemické procesy stále fungují. A aby kvalita piva neutrpěla při žádném kroku výroby, skladování ani čepování, je třeba o něj správně pečovat. Části výčepního zařízení, které žáci měli možnost vidět a sami také například složit nebo rozložit, byly sudy a jejich desinfekce, narážecí hlavy, kterých je hned několik druhů. Žáci byli poučeni také o dochlazováni piva při cestě ze sudu do výčepního zařízení prostřednictvím tzv. „Pitonu“. Ve výkladu bych mohla pokračovat, informací jsme získali opravdu nespočet,“ sdělila Klára Němcová, učitelka odborných předmětů oboru Kuchař-číšník.

Největší oříšek pak čekal na žáky při skládání výčepních kohoutů – tzv. „zmrzliny“ – německý typ výčepního kohoutu a stará dobrá klasika. Na obrázku pak můžete vidět, jak vypadá načepované „mlíko“ z výčepního kohoutu „zmrzlina“ - pivo vpravo a z výčepního kohoutu „baroko“ – pivo vlevo.

Po péči o výčepní zařízení bylo nutné také vyzkoušet čepování piva – mlíko, šnyt, a pivo na hladinku. Kromě toho jsme si také vyzkoušeli načepovat řezané pivo, tedy tmavé a světlé pivo. Pokud tento postup zvládnete, vaše řezané pivo může vypadat tak, že vidíte přechod mezi tmavým a světlým pivem přímo ve sklenici.

Do jaké sklenice pivo čepovat? Ať už krýgl (silnostěnná sklenice s uchem) nebo štuc (tenkostěnná sklenice), musí být pivní sklenice nachlazená a mokrá. Při správném načepování piva pak můžete vidět, jak pěna při upíjení piva vytváří kroužky – tzv. hladinky, kdysi se také říkalo „pivní krajka“.

„Ať už si tedy dáte pivo čepované na hladinku, šnyt nebo mlíko (ne, to nejsou překlepy, ani nespisovné výrazy), doporučujeme jej v podniku, kde se umí postarat o celé výčepní zařízení a věnují mu náležitou péči. Třeba tam, jak to umí právě v Pub Dráteník v Dobšicích. Ten pán o tom fakt hooodně věděl!,“ zhodnotila exkurzi Robina Valičová, žákyně KČ3.A.