20. dubna 2022 jsme oslavili třicet let našeho Okrašlovacího  spolku v salonku „ReZtaurace“ v pivovarské restauraci na znojemském hradě. Bylo to tak proto, že právě zde v srpnu 1878 vznikl náš předchůdce, Zalesňovací a okrašlovací spolek ve Znojmě. Při této příležitosti jsme poděkovali Otovi Boudovi, který do počátku letošního roku plných jedenáct let vedl náš spolek. Jeho zásluhy jsme zde ocenili a obdarovali ho vhodnými dary.

Historie původního znojemského Zalesňovacího a okrašlovacího spolku sahá do roku roce 1877, kdy se někteří občané města Znojma usnesli založit místní okrašlovací spolek, neboť v Čechách a na Moravě již okrašlovací spolky existovaly. Ustavující valná hromada se konala v 5. srpna 1878 v zimním lokále Mauralova hradního pivovaru, který pak Zalesňovací a okrašlovací spolek prohlásil svým spolkovým lokálem. Šlo to snadno, neboť majitel, pivovarník Rudolf Maural byl jedním ze zakládajících členů spolku.

Po dvou letech vynesli opět členové Spolku přátel Hroznového kozla do vinohradu.
Hotaři mají napilno. Hroznového kozla vynesli do Konic, v neděli jdou zase

Prvním předsedou byl zvolen Johann Haase, obchodník s vínem. Tuto funkci vykonával až do roku 1886. Později byl v letech  1900 a 1904 dvakrát zvolen starostou města. Místopředsedou spolku se stal Ferdinand Kerneker, který pak Haase vystřídal ve funkci předsedy a zastával ji do roku 1895. K jeho pětaosmdesátinám mu vděčný spolek v Gránicích umístil Kernekerův kámen. Našli jsme ho po letech povalený a poničený, ale v r. 2008 ho náš spolek obnovil a v r. 2012 jsme k němu přidali i lavičku.


Zalesňovací a okrašlovací spolek se hned po založení dal do pilné práce. Zalesnil tehdy holé a skalnaté Gránické údolí, břehy a svahy kolem Dyje, výšinu na Suchohrdlech a mnoho dalších lokalit. V roce 1892 začal vysazovat Městský lesík. Za prvních deset let činnosti vysadil nebo rozdal téměř 400 tisíc stromů a různých dřevin. Měl totiž bohaté členy a sponzory: baron Max Kübeck z Lechovic, hrabě Nimpsch z Nových Syrovic, hrabě Stadnický z Vranova, Leopold Queiss – inspektor velkostatku z Jaroslavic a jiní. Spolek se podílel v roce 1883 na vzniku Turistického klubu, proznačoval turistické cesty, hlavně kolem Dyje, vybudoval rozhlednu na svahu proti rakouskému Hardeggu (Luitgartina, dnes Hardegská vyhlídka) a vyhlídku na Králově stolci.

Na jaře potkávají lidé ve znojemských Gránicích znovu mloky.
Krasavci u zurčícího potoka. S jarem se vrátili mloci, černožlutí elegáni

První světová válka aktivitu spolku utlumila, ale po vzniku republiky v činnosti pokračoval. V etech 1921 – 1929 byl předsedou spolku Johann Muck (připomíná ho Muckova cesta z Gránic do Karoliných sadů otevřená v roce 1922), duší prvorepublikového spolku se stal lesní inženýr Jakub Jiral, který přišel do Znojma z Prachaticka. Náš spolek po něm pojmenoval jednu z cest v Gránicích otevřenou v roce 2015. Prvorepublikový spolek nechal v roce 1930 vybudovat meteorologický altánek na dnešním Komenského náměstí, proznačil další cesty v Gránicích – „Cesta 24. pluku“ vede přes nově vytvořený skalní tunel z roku 1930. Tyto aktivity se dařilo naplňovat také proto, že v letech 1929 až 1934 se stal předsedou spolku starosta Znojma Josef Mareš. Poslední předsedou Zalesňovacího a okrašlovací spolku byl zvolen v roce 1935 Jakob Křepinsky, ředitel Zemědělské a vinařské školy ve Znojmě. Ten pak musel přihlížet násilnému rozpuštění spolku po připojení Znojma k Velkoněmecké říši. Tím po šedesáti letech činnost původního spolku skončila, pokus o jeho obnovu v roce 1947 zmařila další změna režimu v následujícím roce. Na původní spolek jsme svou prací začali navazovat s naším Okrašlovacím spolkem, jehož první stanovy schválila ustavující valná v březnu 1992 a ministerstvo vnitra je potvrdilo 9. dubna téhož roku.

Lubomír Černošek
předseda Okrašlovacího spolku Znojmo