Tiše a ochotně purpura na plotně voní, stále voní, nikdo si nevšímá, jak život mění se v dým… Text Jiřího Suchého známe asi všichni, stejně jako tradici pálení purpury nebo vánočních františků.

Pro mnohé z nás je tenhle zvyk hlavně o tom, že nám to doma po doutnání sušené vonné směsi nebo uhlíků svátečně voní, ale počátky jejich pálení leží v dávné historii, kdy se pomocí vzniklého dýmu čistila obydlí i hospodářská stavení a vykuřování bylo součástí různých obřadů. Vlastně se dá říct, že je to takový prvopočátek jedné z forem aromaterapie spojený s vynálezem ohně.

Rituální praktika pravděpodobně vznikla náhodou – pračlověk vhodil do ohně kus dřeva s pryskyřicí, příjemné aroma provonělo okolí, až byly postupně objeveny jeho pozitivní účinky, stejně jako účinky pálení různých druhů bylin, rostlin a koření. Později se kouřové praktiky staly součástí magických, náboženských a lidových rituálů.

Dvanáct kouřových nocí

Jeden z nejvýznamnějších dnů, s nímž se vykuřování spojuje, je Zimní slunovrat, který připadá na 21. prosinec. Například Keltové, kteří žili na našem území kolem 5. a 6. století před n. l., ho slavili jako návrat světla a začátek období nových nadějí.

Abyste se cítili šťastní, musíte mít v sobě pořádek, stanovit si hodnoty, vědět, co je v životě důležité a co není
Namixujte si svůj elixír štěstí

Samotný rituál vykuřování pak souvisí s dvanácti takzvanými kouřovými nocemi, které nastávají po zimním slunovratu. Každá noc představuje jeden měsíc v roce a v té noci lze spálit, očistit, odpustit, ale také napravit vše, co se v odcházejícím roce nestihlo.

Během dvanácti kouřových nocí naši předci k vykuřování používali například bylinami ozdobené poleno, ideálně dubový špalek, které se pak se polilo medovinou a mělo hořet celých dvanáct dnů.

Také se používaly svazky bylin, nejčastěji z bílé šalvěje, tymiánu, levandule, řebříčku, divizny, máty, jalovce, rozmarýnu nebo anděliky. Oblíbené bylo i kadidlo, vzácná pryskyřice z kadidlovníku, která ovšem byla dost drahá, a tak ji lidé často nahrazovali pryskyřicí z jehličnanů, která se pak používala samostatně nebo se míchala s bylinkami.

Síla rozjímání

V našich končinách byl praktikováním vykuřování známý třeba Jan Jakub Ryba – autor České mše vánoční, ale i učitel, který vzduch ve třídách při vyučování čistil zapálenými snítkami ze sušeného jalovce.

Co se týká konkrétních účinků, tak třeba vůně tymiánu, jalovce a kadidla sloužila pro účely dezinfekce, proto byly dříve touto směsí vykuřovány prostory, kde leželi nemocní, nebo kde někdo zemřel. Pálení rozmarýnu s jalovcem jako pokojové dezinfekce se provozovalo ještě v první polovině 20. století ve francouzských a švýcarských nemocnicích.

Během morové epidemie se zase používaly takzvané morové masky, které obsahovaly tkaniny napuštěné octem, jalovcovým olejem a na prášek rozdrcené bylinky, aby dezinfikovaly vzduch.

Asi nejvíce se ale při kouřové očistě využívala bílá šalvěj, nejaromatičtější ze všech šalvějí. Její lístky použité jako vykuřovadlo mají silné kořeněné aroma a přisuzují se jim dezinfekční, antibakteriální a antibiotické účinky, takže je můžete použít nejen k očištění místnosti, ale i různých předmětů. Vůně bílé šalvěje také podporuje paměť a pomáhá s hledáním životní cesty.

Práce na sobě dokazuje sebedisciplínu, cílevědomost, otevřenou mysl
Nestává se z vašeho seberozvoje sebemrskačství?

Podle odbornice na vykuřování a aromaterapii Kateřiny Polívkové dnes lidem často chybí umění zastavit se, nahlédnout do sebe a rozjímat. Říká, že neustálá dostupnost všeho a všudypřítomné vnější vlivy nás často odvádějí od sebe samých, takže čím dál méně víme, co opravdu chceme, co nám dělá dobře.

„Kouřové noci nabízejí hezkou možnost se ponořit do sebe a zamyslet se nad tím, co nám uplynulý rok dal a vzal. Komu nebo čemu chci dát větší prostor a pozornost, co mě stálo příliš energie, s čím se chci rozloučit a nepřenášet si to do dalšího roku,“ říká Kateřina Polívková s tím, že věnovat se tomu nás může stát sice hodně mentálních sil, ale stojí to za to, protože zklidnění a rozjímání má osvobozující účinek.

Domácí pálení

Vyzkoušet si některou z forem vykuřování u sebe doma můžete i vy. Třeba jen kvůli příjemné vůni. Možná že vás sváteční aroma nakonec naladí tak, že pocítíte potřebu zažít i spirituální význam pálení bylinek, dřeva nebo kadidla. Pokud ale vyskakujete při doutnání vánočních františků či vonných tyčinek dva metry vysoko a purpura na plotně je na vás moc intenzivní, zkuste na začátek jemnější formu.

„Ideální je začínat se speciální vykuřovací píckou, na té se jen jemně odpařují vonné látky z rostlinného materiálu a kouř prakticky nevzniká žádný,“ doporučuje Kateřina Polívková s tím, že pícka je nádoba připomínající aroma lampu, ovšem nahoře má místo misky na vodu mřížku, na niž se sype vykuřovací směs, pod kterou hoří čajová svíčka.

„Přírodní směsi tak nehoří, pouze se zahřívají a teplem se uvolňují vonné složky,“ vysvětluje Kateřina Polívková s tím, že takto můžeme pálit sušené bylinky, kousky vonných dřev nebo pryskyřici.

Glanc je ryze český lifestylový časopis zaměřený na všechny oblasti života, které zajímají moderní, inteligentní a náročnou ženu, ať už je to krása, móda, bydlení, cestování, nebo vztahy. Úzce spolupracuje se slavnými a úspěšnými osobnostmi, přináší možnost nahlédnout do jejich soukromí a poznat jejich názory. Glanc dovoluje čtenářkám vstoupit do světa úspěchu, snů, emocí a splněných přání.

„Jde o jemný způsob, jak začít doma s vykuřováním, který nám může přivodit velmi příjemné pocity. Ale chceme-li zažít skutečně hlubokou energetickou očistu, třeba prostor, v nichž bydlíme, doporučuji nebát se, že to bude čadit a vyzkoušet třeba pálení bylinných svazečků,“ říká Kateřina a vysvětluje, jak na to:

„Připravte si usušený svazek třeba z šalvěje bílé (koupíte např. na Vykurovadla-rymer.cz), pod něj talířek (používá se také mořská lastura), jednoduše zapalte jeden konec svazku a začnete doslova od podlahy. Držte doutnající svazek při zemi – dým můžete více rozptýlit pomocí okrasného pírka. Pokud čistíte více pater, začněte od přízemí, případně od podzemí. Všechny místnosti obejděte, buďte ‚duchem přítomni‘ a myslete na svůj záměr. Stačí pár minut. Po vykouření prostory důkladně vyvětrejte.“

Meditace nám může přinést do života neskutečně moc. Působí totiž jak na naše fyzické tělo, tak i na psychiku a duši
Ozdravná síla meditace

Tento způsob očisty prostor je vhodný například před nastěhováním do nového bytu, domu nebo chcete-li místnosti očistit od negativní energie vzniklé v důsledku hádek nebo nepříjemných událostí.

Stejně jako s kouřícím svazkem bylin můžete po místnostech chodit s kadidelnicí, která funguje podobně jako pícka, jen na ní není mřížka. Mívá nejrůznější úchyty nebo řetízky na zavěšení, aby se dala pohodlně držet. Dovnitř kadidelnice se nasype buď himálajská sůl nebo písek sloužící jako podklad pro speciální placatý uhlík, na který se po jeho zapálení a rozdoutnání umístí nejčastěji pryskyřice.

Chcete-li se o vykuřování dozvědět ještě více, přihlaste se přes www.dobrevune.cz na workshop Kateřiny Polívkové, která má v tomto oboru dlouholeté zkušenosti a nabízí i online kurzy.

Frantíci z Česka

Vraťme se ještě k vánočním františkům, jejichž pálení mnozí ani nepovažují za jednu z forem vykuřování, ale spíš za hezký vánoční zvyk. Ručně a podle staré receptury je vyrábějí například manželé Matějkovi z Křivoklátska.

Pavla Matějku, který pracoval deset let jako uhlíř, kdy pálil dřevěné uhlí, jednoho dne napadlo, že právě tenhle proces je základem výroby vonných františků. A tak to zkusil.

„Jejich výroba začíná opálením dřevěného uhlí z lipového dřeva v peci, předtím dřevo schne až dva roky. Následně se pálí asi 24 až 36 hodin, pak se namele na prášek,“ popisuje bývalý uhlíř.

Ájurvéda
Ájurvédou proti stresu. Tyto rituály vám změní život k lepšímu

Jeho žena Simona ho doplňuje: „Typickou vůni ve františku zajišťuje pryskyřice ze stromu jménem kadidlovník, který roste v Africe. Samotná pryskyřice se nazývá olibánum – je to kadidlo, které známe například z obřadů v kostelích, ale používá se i jako léčivá složka v kosmetice, neboť hojí drobná poranění a jeho esence usnadňuje dýchání.“

Olibánum také navozuje meditativní nálady a má relaxační účinky. Dříve se používalo také k balzamování, například ve Starém Egyptě.

„My tuto pryskyřici meleme nadrobno ve skleněném mlýnku, přidáme ji k prášku z dřevěného uhlí, přimícháme vařený škrob a z této směsi se pak kovářskými kleštěmi tvaruje jeden františek za druhým,“ popisuje výrobní proces Simona Matějková s tím, že najednou umí jejich pec vypálit až 250 kousků. Tohle vše dělají s manželem u sebe doma a podstatná část procesu se děje v kuchyni.

Matějkovi dále poukazují na fakt, že do kvalitního vánočního františka patří pouze přírodní suroviny, jinak může podráždit dýchací cesty a ani nemusí vonět tak, jak jsme očekávali. Frantíky od Matějků můžete koupit i online, například na Lesovna.com.

Čas pro sebe

Ať už věříme na účinky vykuřování, nebo ne, závěr roku je asi u většiny z nás spojený s určitou formou bilancování.

Úklid domova je zároveň i úklidem duše
Úklid domova čistí hlavu. Musíte ale vědět, jak na to

Jak připomínají zmíněné kouřové noci, je to období jako stvořené k odpočinku, k zaměření se na přítomný okamžik a k tomu, aby si člověk udělal čas na to, co mu dělá radost – ať už jde o setkávání s lidmi, se kterými je nám dobře, nebo opečovávání sebe sama.

Dovolte si proto udělat něco jen čistě pro sebe – naneste si konečně pleťovou masku, kterou už tak dlouho chcete vyzkoušet, zajděte si do privátní sauny, choďte po lese, celý den si čtěte… Zkrátka dělejte jen to, na co máte chuť vy. Zasloužíte si to.