close Deník / Průvodce rokem 2024 info Zdroj: Deník zoom_in

Kromě toho by od září měl platit dlouhodobě plánovaný a několikrát odsouvaný zákaz provozu neekologických kotlů 1. a 2. emisní třídy. Kdo je bude nadále používat, může očekávat uložení vysoké pokuty. Deník přináší odpovědi na nejdůležitější související otázky.

Jak v příštím roce vzroste regulovaná část ceny elektřiny a plynu?
Regulovaná složka ceny, která tvoří asi 40 procent konečné ceny elektřiny pro domácnosti, se od ledna zvýší o 65,7 procenta. Za jednu megawatthodinu si tak odběratelé připlatí asi 1077 korun. V případě plynu vzroste odběratelům z řad domácností cena o 38,8 procenta. Cena za jednu megawatthodinu tak bude zhruba o 125 korun vyšší než dosud.

Proč se bude regulovaná složka cen energií zvyšovat tak výrazně?
Kromě běžného zvyšování ceny za zprostředkování dopravy energií od dodavatele k odběrateli, tedy za využití přenosové soustavy, se do ceny promítne i vysoká inflace. Skončí také dočasné úlevy ze strany vlády. Zavedla je proto, aby se domácnosti dokázaly vypořádat s energetickou krizí způsobenou důsledky ruské války na Ukrajině. Navíc budou odběratelé muset opět hradit poplatky za podporované zdroje energie (POZE).

Co jsou poplatky za podporované zdroje energie?
Jde o dotaci - jednu z forem podpory pro některé provozovatele obnovitelných zdrojů energie, tedy solárních, větrných a vodních elektráren. Kromě toho jim stát také garantuje výkupní ceny, pokud svou vyrobenou elektřinu dodávají do distribuční soustavy.

Dostávají tuto podporu všichni provozovatelé obnovitelných zdrojů energie?
Ne, týká se to pouze některých z nich. „Pokud si dnes na střeše zprovozníte novou fotovoltaickou elektrárnu, výkupní ceny už mít garantované nebudete a nedostanete ani žádný takzvaný zelený bonus,“ vysvětlil analytik portálu CenyEnergie.cz Petr Woff.

Proč se tedy tyto peníze musí některým provozovatelům stále platit?
Když své obnovitelné zdroje energie zprovozňovali, stát jim tuto podporu garantoval zákonem.

Čeká Česko boom sdilené energetiky?

Z jakého důvodu stát dočasně placení tohoto poplatku zrušil?
Bylo to kvůli příliš vysokým cenám energií v roce 2022, s jejichž raketovým růstem se domácnosti musely rychle vyrovnat. Vláda tedy od října až do konce roku 2022 a po celý rok 2023 lidem od placení tohoto poplatku ulevila a celou podporu těchto zdrojů energie platila po tuto dobu ze státního rozpočtu.

Kde zjistím, kolik peněz na podporu obnovitelných zdrojů energie musím platit?
Dodavatel elektřiny to uvádí ve faktuře za dodanou energii. Konkrétně je to součástí informací o distribuční části ceny elektřiny. V rubrice Platba POZE je uvedené množství spotřebované elektřiny, jednotková cena za elektřinu a přesná částka naúčtovaná za tuto položku.

Co mají dělat lidé, kteří nebudou mít na placení těchto poplatků dost peněz?
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mohou rodiny, které by kvůli tomuto poplatku měly existenční problémy, využít státní sociální podporu, například příspěvek na bydlení.

Sníží se tyto poplatky domácnostem, které přecházejí na ekologičtější způsoby vytápění?
Ne, roli zde totiž hraje pouze jejich spotřeba elektřiny čerpané z distribuční soustavy. Paradoxně tedy domácnosti, které novým tepelným čerpadlem šetrnějším k životnímu prostředí nahradily dosavadní neekologické vytápění starým kotlem na uhlí, na tomto poplatku zaplatí více peněz než dosud. Tepelné čerpadlo totiž ke svému provozu potřebuje více elektřiny.

close Instalace tepelného čerpadla info Zdroj: Shutterstock zoom_in Instalace tepelného čerpadla

Kolik korun si tedy za energie běžná domácnost po zvýšení regulované ceny energií bude muset připlatit?
Podle dat energetických společností domácnosti v průměru spotřebují asi tři megawatthodiny elektřiny ročně. V tom případě si za regulovanou složku ceny energie připlatí asi o 3232 korun. U plynu je podíl regulované složky na celkové ceně jen asi 20 procent, proto cena vzroste méně.

Jak měla regulovaná složka ceny vzrůst podle původního plánu úředníků?
Úřad původně oznámil, že by poplatky měly vzrůst o 71 procent. Podle předsedy Rady ERÚ Stanislava Trávníčka ale stát našel úspory kolem čtyř miliard korun. „Energetický regulační úřad využil veškerých svých možností, aby v této mimořádné situaci omezil dopady na zákazníky,“ prohlásil Trávníček. Připomněl, že je ERÚ při určování složek ceny vázán zákonem.

I využití tepelného čerpadla v roce 2024 podraží:

Jak hodnotí přístup ERÚ ekonomové?
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy hrál při úpravě roli nesouhlas odběratelů. „Zdá se, že Energetický regulační úřad nakonec z původního návrhu alespoň částečně ustoupil evidentnímu politickému tlaku, jejž spustilo silné rozčarování veřejnosti a podnikové sféry a související společenská debata,“ uvedl Kovanda.

Kdo si tedy zřejmě nejvíce připlatí?
Podle Jana Kadlece ze společnosti Woltair se po oznámeném zdražení mohou zejména zákazníci, kterým skončí výhodná fixace z období před podzimem 2021, po Novém roce ocitnout nad dosud zastropovanými cenami energií. „Pozitivní zprávou je, že tento vývoj nahrává investicím do energeticky úsporných opatření,“ uvedl Kadlec. S růstem koncových cen se totiž zrychluje návratnost investicí do fotovoltaiky nebo tepelného čerpadla.

Co si o rozhodnutí ERÚ myslí analytici?
Úředníci uvádějí, že růst regulované složky elektřiny bude řadě domácností kompenzovat pokles obchodní složky ceny nabízené dodavateli. „V konečném důsledku se průměrná cena dodávky elektřiny u této největší skupiny domácností prakticky nezmění,“ uvádí ERÚ v tiskové zprávě. Odborníci si tím nejsou jisti. „Pokud ale budeme počítat s aktuálními ceníky dodavatelů, zdražení dosáhne 15 až 23 procent v závislosti na distribuční oblasti, sazbě a produktu,“ namítá energetický analytik portálu Ušetřeno.cz Tomáš Vrňák.

close Ceny elektřiny budou stoupat, varují experti info Zdroj: Shutterstock zoom_in Ceny elektřiny budou v roce 2024 stoupat

Jak se zřejmě bude cena elektřiny vyvíjet v příštích letech?
Podle ekonoma Lukáše Kovandy si Češi budou muset zvykat na dražší energie. Očekává totiž, že k tomu povedou ekologické aktivity Evropské unie pod hlavičkou Green Dealu. Kovanda upozorňuje, že evropský plán může fungovat pouze při výrazném zdražení energie z neobnovitelných zdrojů. Navíc by se pro jeho úspěch musely ke snahám o konec energetického využívání uhlí přidat i další velcí světoví znečišťovatelé životního prostředí včetně Číny. „Brusel se zkrátka pustil do velkého hazardu s osudem budoucích generací obyvatel EU, které mohou přijít nejen o podstatnou část své životní úrovně,“ obává se Kovanda.

Jak se změní pravidla pro provozování kotlů?
Od 1. září 2024 vstoupí v platnost dlouho připravovaný a poté odložený zákaz topení v neekologických kotlích 1. a 2. emisní třídy. Měl začít platit již před dvěma lety, stát ale jeho platnost posunul o dva roky rovněž kvůli obtížím způsobeným v energetice důsledky ruské války na Ukrajině. Ministerstvo životního prostředí v létě odhadovalo, že by takových kotlů v Česku mohlo být přibližně až 150 tisíc.

Co bude hrozit lidem, kteří by v nevyhovujících kotlích nadále topili?
Kdo si takový kotel včas nevymění za nový, například na spalování biomasy, nebo za tepelné čerpadlo, může čekat vysokou pokutu. Úřady obcí s rozšířenou působností jim v tom případě mohou za porušení zákona uložit pokutu až do výše 50 tisíc korun. Pokud by si kotel ani poté nevyměnili, mohli by jim přitom úředníci tuto sankci ukládat opakovaně.

Češi za energie v minulém roce platili více než obyvatelé okolních zemí:

Co mají dělat rodiny, které na drahou výměnu kotle nemají dost peněz?
Jedním z řešení je využití dotace z programu Nová zelená úsporám. Podle aktuálních pravidel mohou na výměnu neekologických kotlů na pevná paliva nižší než 3. třídy, kotlů na topné oleje a lokálních topidel (kamen) využívaných jako hlavní zdroj tepla za kotel na biomasu či tepelné čerpadlo a na výměnu plynových kotlů starších 20 let anebo elektrického vytápění za tepelné čerpadlo čerpat dotace až 140 tisíc korun.

Není pravděpodobné, že by se zákaz těchto kotlů opět posunul?
Podle ředitele Státního fondu životního prostředí Petra Valdmana se s ničím takovým nepočítá. „Zákaz používání neekologických kotlů začne platit v září, na tom se nic nemění. Nejstarší kotle na tuhá paliva představují největší riziko pro zdraví obyvatel. Realizovaný legislativní posun zákazu reagoval na dopady energetické krize, vytvořil dostatečný čas pro jejich výměny a za nás k dalšímu posunu nevidíme žádný důvod,“ uvedl Valdman.