Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Na tohle asi nikdo před jarem nepomyslel. Kolo před koncem spadl FC Vysočina na sestupovou pozici. A jen vítězství nad nebezpečnou Vlašimí dávalo jistotu záchrany.

Jihlavským se nakonec podařilo Středočechy porazit a druholigovou příslušnost udrželi. Matúš Lacko po děkovačce fanouškům a pokřiku v kabině předstoupil k rozhovoru s novináři poněkud zamračený. „Náladu mám lepší, ale všechno to ještě v sobě držím,“ přiznal jihlavský kapitán. „Celý poslední týden byl pro mě emočně hodně těžký. Nevěděl jsem, jestli se tomu všemu okolo smát. Mám pocit že nejenom já, ale všichni kluci jsme dělali všechno správně.“

Brankář FC Vysočina Jihlava Pavel Soukup udržel v klíčovém utkání s Vlašimí čisté konto.
Specialista na klíčové duely. Soukup potřetí v kariéře uspěl v bitvě o život

V situaci, kdy Jihlavané padali tabulkou dolů, to ale nebylo o ladění fotbalových dovedností. „Dva tři týdny zpátky jsme pracovali především na hlavě. Jenže na hřišti se to vůbec neprojevovalo. V tom posledním utkání se nám snad vrátilo všechno, co jsme pro to udělali. Ale ve mně to ještě vře,“ dodal mnohoznačně Lacko.

O tom, kde se stala chyba, není bratislavský rodák vůbec přesvědčený. „My jsme asi někde urazili štěstěnu. Najednou to prostě přestalo fungovat. To je na větší rozbor,“ přemítal nahlas Lacko.

Jak z toho ven? „Bude nutné, abychom si všichni sedli, nastavili nějaké mantinely a řekli si, jak to bude fungovat dál. Všichni se musíme poučit z chyb,“ burcuje šestatřicetiletý středopolař. „Poslední tři zápasy už to mělo všechno hlavu a patu. Od vedení, trenéra, i od nás hráčů. Protože my jsme na hřišti a na našem přístupu záleží, abychom měli dobré výsledky.“

Jihlavští fotbalisté domácí utkání s Vlašimí zvládli a po výhře 5:0 si zajistili účast ve druhé lize i pro příští sezonu. Kdo je v ní povede jako hlavní trenér?
Fotbalová Vysočina znovu řeší trenérský rébus. Kdo povede tým v příští sezoně?

Lacko si cení přínosu trenéra Davida Oulehly v poslední fázi sezony. „Já nemám problém s žádným trenérem. Většinou si s každým sednu. Až se někdy směju, jaký jsem hodný kapitán. Prostě mám takovou povahu,“ poodhaluje své nitro. „S trenérem Oulehlou si to ale opravdu sedlo. Respektuji ho jako trenéra i člověka. Jeho přístup mi sedí. Přitom to měl ohromně těžké, přijít na posledních pět kol. Také díky němu jsme věřili, že se vše nakonec zlomí v náš prospěch.“

Povedlo se, Vysočina soutěž v posledním utkání udržela. Na stejném stadionu, na kterém již v minulosti Matúš Lacko jeden zápas o všechno zažil.

Poslední květnový den roku 2014 hostilo v Jihlavě ve třicátém kole první ligy Znojmo pražskou Duklu. A po porážce 0:2 spadlo do druhé ligy. „Znojmo sice bylo pro mě srdcovka, ale emočně to tenkrát bylo jiné,“ vzpomíná Lacko, který stále ve Znojmě žije. „Náš osud byl v té době prakticky zpečetěn a tenkrát mi to ani nebylo tolik líto. K Jihlavě jsem si potom za tu dobu tady vypěstoval výborný vztah. A snad proto tentokráte ze mě emoce přímo stříkaly a víc jsem to prožíval,“ uzavřel nelehkou sezonu Lacko.