Jak vnímáte remízu?
Měli jsme zápas vyhrát. Soupeř měl asi dvě šance a my jsme jich měli aspoň deset. Bohužel jsme je nedali. Bylo to první kolo, což bývá složitější. Je ale dobře, že jsme si ty šance vypracovali. Máme se od čeho odrazit do příštích zápasů.

Vy jste dostal gól po chybě obrany, která nechala samotného hráče. Jak jste to viděl?
Odvrátili jsme standardku a nepohlídali jsme si hráče, které jsme měli dohrát do konce té akce. Dali druhý centr na zadní tyč, byli přede mnou tři hráči, první střelu jsem ještě vyrazil. Bohužel to bylo pod nohy hráče, který dorazil do poloodkryté brány. Myslím, že ho dali kvůli naší chybě, že jsme si nepohlídali hráče.

Jak to během zápasu prožíváte, když vidíte, že hráči mají spoustu šancí a nedávají je?
Samozřejmě jsem jakoby naštvaný, ale vidím, že kluci dřou, makají. Matúš Lacko má možná zlomený nos, tak vidíte, že do toho dávají všechno. Kuba Teplý makal na hrotu. Měl spoustu šancí. Mrzí mě to. Vždycky se pak bojíte, že soupeř dá gól ani ne z nějaké šance.

V bráně křičíte, dirigujete hru…
Ano, jsem takový odmalička. Nebožtík Pavel Srniček říkával, co si uřveš, tak máš pak o to méně práce v bráně. Po zápase vždycky hůř mluvím.

Pavel Srniček vás trénoval?
V Baníku Ostrava mě trénoval spoustu let. Byl rodinný přítel. Byl mi i na svatbě. Jeho ztráta mě mrzí doteď.



Proč padla vaše volba na Znojmo?
Oslovil mě trenér Kalvoda. Řekl mi svoji vizi, co by si představoval. Moje funkce je také trénovat mladší brankáře, což jsem dělal už dřív ve Vítkovicích, ve Frýdku-Místku i v Petřkovicích. Chtěl bych se tomu do budoucna věnovat, baví mě to a ve Znojmě mám k tomu velký prostor.

Přesunul jste se ze severu na jih Moravy do odlišného prostředí…
Mám jižní Moravu velmi rád. Jezdím sem na dovolenou na kolo. Kolo je mým velkým koníčkem. Před dvěma lety jsem sem jel s kamarády z Ostravy nějakých dvě stě čtyřicet kilometrů. Měli jsme to rozdělené na tři dny. Jezdím na horském kole. V okolí Znojma jsem se během přípravy ještě neměl čas projet.