Poslední květnová sobota letošního roku zůstane v paměti místních fanoušků jako vzpomínka na jeden z lepších dnů. I když počasí spíše než květen připomíná začátek listopadu. Teploměr ukazuje osm stupňů Celsia, kapky deště bičují tváře hráčů na zeleném pažitu i desítek přítomných diváků. „To víte, že mi to chybělo. Jako dneska je počasí, že by ani psa nevyhnal, ale já nejsem pes,“ pronáší s bujarým smíchem fanoušek Pavlic, který se představil jako Karel.

BEZ PŘESTÁVKY

Po prvním poločase svítí na výsledkové tabuli skóre 2:2. U výdejního okénka se tvoří fronta. Lidé dodržují, či se o to alespoň snaží, povinné rozestupy. „Chceš to s kremžskou nebo plnotučnou?“ táže se jeden z pořadatelů přítomného Lukáše. „S kremžskou. A ještě si vezmu malou limonádu,“ říká obyvatel Pavlic. Ten si vychutnává uzenou trampskou cigáru. Najednou se dav pomalu přesouvá zpět ku hřišti. „Co je?“ říká Lukáš hospodské. Bodrá žena za zamřížovaným okénkem mu situaci objasní. „Trenér říkal, že to nevidí na dlouho. Že budou hrát bez přestávky,“ informuje servírka.

Nahrávky střídají zákroky brankářů. Obě mužstva přelévají hru z jedné strany na druhou. „Co jsem tě v těch Drnovicích učil? No, tak, dobře, dobře,“ nabádá domácího gólmana k protivýpadům Petr Štěrba. Sám pochází z Hané a na jihu Moravy trénuje strážce kasy.

PEČENÉ PRASE

Hráče v poli vede jeho kolega Josef Částek. Ten po devadesáti minutách krčí nad výsledkem 3:4 pro Pavlické rameny. „Na rovinu, myslel jsem, že to bude mít horší průběh. Musel jsem prostřídat, protože kluci nevydrželi. Fyzicky odpadli,“ říká Částek. Se svými svěřenci hrál naposledy na podzim. Po uvolnění opatřeních spojených s pandemií koronaviru měli jeho svěřenci sedm tréninků. „Účast na nich byla dobrá, kolem deseti dvanácti hráčů,“ bilancuje domácí lodivod.

Trápí jej však nezodpovědnost některých fotbalistů. Jeden z beků dvě hodiny před úvodním hvizdem napsal, že mu do utkání něco vstoupilo a nedojde. „Potom se dozvím, že nahoře na kopci dělají prase. Raději nasadím kluky, kteří mají snahu,“ mrzí Josefa Částka.

VOLNĚJŠÍ TEMPO

Lidé pomalu odcházejí pod pergolu k výdejnímu okénku. Popíjejí pivo a debatují nad výsledkem utkání. „Hodnotím to jen tím, že kluci si chtěli pouze zahrát. S fotbalem to nemá moc společného. Lidi však kopanou chtěli vidět a díky bohu, že se vše už rozběhlo,“ přemýšlí trenér Práčí Zdeněk Macháček.

Přípravné utkání
Pavlice - Práče 3:4
Poločas: 2:2.

I když sobotní mač byl přátelským, několikrát došlo k vyhroceným akcím. „Sice člověk klukům říká, že nemají chodit do soubojů a vzít to volnějším tempem, ale oni nereagují. Fotbal se tak hraje,“ uzavírá Macháček.

Fanoušci pomalu opouštějí pavlický sportovní areál. Ne na dlouho. Již v sobotu zde zdejší fotbalové mužstvo vyzve dalšího soupeře. Kopaná na Znojemsku ožívá.