Fotbalové soutěže skončily dříve, i tak se hrabětickým borcům nejlépe nehrálo. „Byli jsme rádi, že jsme se vůbec k zápasům sešli,“ říká představitel celku z vesnice kousek od rakouských hranic Radek Gábor.
Spolu se svými spoluhráči nevyhrál deset z desíti zápasů. Hrabětičtí inkasovali na podzim bez tří gólů sto branek, sami dali pouze dvě.
Dle Gábora zatím stojí odliv hráčů. „Někteří odešli zkusit fotbalovou úroveň a štěstí jinam, někteří jsou neustále o víkendu v zaměstnání, někteří zranění, někteří staví o víkendu dům a jiní mají v hlavě švihadlo a nechodí vůbec,“ proklamuje Gábor.
Na druhou stranu se Jihomoravanům podařilo přivést nové posily. „Ale ty se budou muset teprve naučit základům s míčem. Zatím neumí ani zatáčet,“ doplňuje hrabětický fotbalista. Zakopaný čert tkví ve výkonu družstva na hřišti. „Hlavní problém je v celém mančaftu, který je zrovna na place. Nechci házet vinu jen na gólmana, který stojí na brankové čáře, anebo na stopera, kterému je každý zápas nevolno po předchozím večírku,“ mrzí Gábora.
Hrabětičtí nechtěli soupeřům nic dát jen tak. Přesto pětkrát obdrželi více než deset gólů. Dvakrát prohráli 0:16, jednou 1:15 a dvakrát obdrželi náklep 0:12. „Ale nikomu jsme nedali nic zadarmo. A když to konečně vypadalo na zlepšení, tak nám to ukončili. Sakra…,“ běduje Gábor.
Důchodci v záloze
O tom, že by celek Hrabětic skončil ve třetí B-třídě, předčasně odešel a nedohrál sezonu, vedení ani neuvažovalo. „Vždy jsme chtěli hrát a ročník dohrajeme, i kdyby za nás měli vyběhnout důchodci v záloze,“ glosoval Radek Gábor.
Fotbalisté z obce z jižního koutu Znojemska neřeší ani peníze. Ve „trojce“ se dle nich není o čem bavit. Kopanou tlačí dále hlavně srdcem. „Finance? Ve trojce? To by někdo za mnou mohl dojít s tím, že chce za něco zaplatit…,“ durdí se hráč Hrabětic.
Jednomu by nepřišlo, že by se pandemie nemoci covid-19 podepsala i na mužstvu z okresní třetí třídy. „Koronavirus nás určitě ovlivnil. Jak tím, že někteří během jara přibrali, anebo se začali věnovat jiným koníčkům, které nebyly zakázány,“ uvádí Gábor.
Navzdory negativním konotacím Hrabětičtí nechtějí uzavřít ani dění kolem života ve vsi. Mimo samotného hraní spolupořádají různé akce v obci, jako jsou zdejší hody a jiná setkání. Pomýšlejí i na možnost sestupu. „Fotbal chceme u nás hrát i nadále, klidně i ve čtverce. Na této úrovni je jedno, co se u nás na vesnici hraje, jestli trojka nebo čtverka. Hlavní je, aby se vůbec něco hrálo,“ uzavřel Gábor.