Za sedmadvacet let kariéry rozhodčího zažil mnohé. Jednou mu poděkovali pytlem cibule. V poslední době jej mrzí především agresivita mladých borců.

Poprvé oblékl černobílý pruhovaný dres těsně po vzniku České republiky. „Už to dělám sedmadvacet let,“ lakonicky říká třiašedesátiletý Zdeněk Kolesa. Dle jeho mínění stoupl, zvláště v posledních letech, agresivní postoj mladých fotbalistů ke všem rozhodčí. Je jedno, jestli utkání řídí dvacetiletý kluk, či zkušený senior. „Zkušení hráči si to nedovolí. Nedávno se mému kolegovi stalo, že jej pětadvacetiletý týpek poslal tam, kde mají dámy přirození,“ zní rozlíceně Kolesa.

Skromný arbitr

Ovšem ve většině případů převažují kladné reakce. Rozhodčí Kolesa však nerad chválí sám sebe. „Mám z toho radost, když někdo ocení mou práci. Ale jak se říká, samochvála smrdí,“ skromně dodává zkušený arbitr.

Právě pozitivní nálada kolem fotbalových klubů jej u řemesla drží. V začátcích své kariéry obdržel za dobře odvedený výkon i kuriózní dar. „Pískal jsem tehdy zápas v Práčích. Po utkání za mnou došli, ať jdu s nimi, že se jim to líbilo. Myslel jsem si, že obdržím flašku vína. Dali mi ale pytel cibule,“ směje se sudí Kolesa.

Žluté a červené karty vytahuje z náprsní kapsy málokdy. Nejvyšší trest udělil od začátku sezony jednou, načež pokutovaný hráč nesměl tři zápasy vyběhnout na pažit. Fotbalistům raději domlouvá. „Jo, to musí už opravdu být, abych ji vytáhl. Karty nedávám za to, že by mi někdo nadával, to si ke mně nedovolí. Dávám je za faul, anebo po dvou žlutých,“ vysvětluje sudí.

Fotbalová radost

Dříve objížděl utkání od okresního přeboru po čtvrtou třídu i několikrát za týden. Teď mu to stačí jednou. „Existují kluci, co rozhodují čtyři pět utkání za víkend, ale mně stačí odpískat moje málo. Jiní to dělají pro peníze, já pro radost z fotbalu,“ vykládá Kolesa.

Podle jeho názoru lze vidět i snižující se úroveň kvality lokálního fotbalu. „Co dnes hrají mančafty v krajském přeboru, kdysi předváděly celky v I. B třídě. Fotbal se na vesnicích drží díky borcům, kterým je pětačtyřicet. Dřív by si tak starý hráč nezahrál. Vliv na to má i úbytek v mládežnických kategoriích. Dřív byl na vesnici pouze fotbal, teď tam člověk nalezne spoustu sportů. Hlavně florbal nám přetahuje děti,“ uzavírá povídání bodrý muž.