Kvalifikace o Euro je v polovině. Češi vybojovali osm bodů, když nevyhráli v Moldavsku (0:0) a zklamali také doma s Albánií (1:1). Optimisté věří, že tým kolem kapitána Tomáše Součka na závěrečný turnaj postoupí.
Jenže… Bylo by strašně krátkozraké (u)chlácholit se průběžným prvním místem ve skupině.

Z nadějné generace a zajímavého mužstva na papíře je na hřišti cítít… Zkuste dokončit větu sami. Co vás napadne?
Stokrát můžou lidé z realizačního týmu hlásit, jak to funguje, ale fanoušek není slepý. Ostatně po Albánii se opakovala kritika z Moldavska: zmatek, špatná taktika i nepochopitelná střídání.
„Kluci se mi zdáli nervózní. Mají hlavy dole,“ zmínil Šilhavý.
Zatímco Václav Černý, jediný český střelec gólu v utkání proti Albánii, se zlobil: „Bod nebereme“, jeho spoluhráč Lukáš Provod mluvil úplně opačně: „Bod musíme brát.“
Názor druhého jmenovaného není správný. Spěje k poraženecké, blbé náladě.
Odvaha kopnout do dveří
Rozhodně není fér házet všechno jen na trenéra. Šilhavý byl v minulosti u řady úspěchů. Nejkrásnější chvilku prožil s reprezentací na minulém evropském šampionátu, kdy Češi v osmifinále vyzráli na Nizozemsko.
Leč ve fotbale - až na výjimky - netrvá sláva věčně. Od památného triumfu uběhly více než dva roky.
Nahrává se anketa …
Neoddiskutovatelným faktem je, že reprezentace by teď potřebovala fotbalovou transfúzi. Od někoho jiného než od slušňáka, jenž po zápase s Albánií přijde za rozhodčím a podá mu ruku. Žádné protesty, emoce. Nic.

Dokážete si představit, co by po takovém závěru (kdy Češi mohli pomýšlet na vítězný gól) udělal José Mourinho? Sršely by blesky! A pro další příklady není třeba chodit za hranice: takový Jindřich Trpišovský, kouč Slavie, se nerozpakuje kopnout do dveří.
Spoustě fotbalistů v dresu národního týmu až podivně dochází energie, jsou bezradní, poloviční.
Hodil by se v kabině (na lavičce, na hřišti) generál? Ano.
Cesta, kterou se dnes ubírá národní tým, může nakonec pokračovat i na Euru. Avšak může vést dál?