Jak se vaše angažmá ve Znojmě zrodilo?
Všechno bylo hodně rychlé. V neděli jsem dostal nabídku a v pondělí dopoledne už jsme měli schůzku ve Znojmě, kde jsme se dohodli.

Teprve na začátku ledna jste převzal divizní Kolín. Zažil jste už v kariéře tak bleskový přesun?
Zatím ne a hlavně jsem ho nečekal. Myslel jsem, že se v únoru trenéři nikde měnit nebudou, takže jsem chtěl pomoct kamarádům v Kolíně. Plánoval jsem zůstat déle, ale právě kvůli takovým situacím je fotbal krásný.

Dlouho jste se tedy nerozmýšlel…
To určitě ne. Čekal jsem na nabídku z první nebo druhé ligy, takže nebylo o čem diskutovat. Rozumně jsme se na všem dohodli za pár minut. Pobavili jsme se o perspektivě do budoucna a vzájemných očekáváních.

Tři čtvrtě roku jste byl bez angažmá. Scházela vám už práce?
Hodně. Svrběly mě už ruce i nohy. Před pauzou jsem byl přibližně čtyři roky s přestávkami na Slovensku bez rodiny. Vzájemně jsme si chyběli. Začátky doma bez práce byly pohodové. Za dva, tři měsíce mi ale manželka říkala, že bude dobré, když někam půjdu. (smích)

František Šturma

Trénovat začal v osmnácti letech nejmladší mládežnické kategorie. Později vedl juniorku Mladé Boleslavi nebo Bohemians 1905. Jako asistent kouče prožil angažmá v Liberci, s trenérem Vlastimilem Petrželou pak vedl Viktorii Žižkov nebo slovenské Michalovce. Ty dotáhl v sezoně 2014/2015 z pozice hlavního trenéra do nejvyšší soutěže. Následně dovedl druholigový Poprad až do semifinále Slovenského poháru. Na začátku ledna přijal angažmá v divizním Kolíně, odkud přichází do Znojma.

Rodina se tentokrát přesune s vámi?
Ne, jsem tu sám jako vždy. Manželka má doma pracovní povinnosti a syn chodí do školy, takže za trénováním jezdím sám.

Kolín se drží těsně nad sestupovým pásmem, stejně je na tom Znojmo. Máte rád výzvy?
Určitě, obě situace jsou podobné. Psychicky jsem tak byl na boj o záchranu připravený už v lednu.

Balancovat na sestupové hranici chce i pevné nervy. Jste klidné povahy?
Člověk musí krizové situace zvládat. Trénuju už tak dlouho, že se mi to daří. Vedl jsem týmy, které hrály o sestup i nejvyšší příčky. Mám nastavené, co po hráčích vyžaduju. Jsem na ně přísný, stejně jako na sebe a spolupracovníky.

Hráče už jste viděl na tréninku. Jak na vás zapůsobili?
Dobře. Na prvním tréninku poctivě pracovali. Myslím, že rychle pochopí, co po nich chci, a najdeme společnou řeč.

Znáte některé z hráčů z dřívějších angažmá?
Ne, všichni jsou pro mě cizí. Na jednu stranu jsem rád, protože si udělám o každém z nich nový obrázek. Někdy se stává, že hráče potkáte po letech, spoléháte na jeho kvalitu a ta už tam není. Jsem rád, že nikoho neznám. Kluci musí o to víc makat a být lepší než týmoví konkurenti na stejném postu.

Jaký herní styl preferujete?
Mám rád ofenzivní fotbal. Na druhou stranu útok musí vycházet z kvalitní obrany. Je to jako dům. Při stavbě se musí začít odspoda, jinak spadne. Chci, aby deset lidí na hřišti útočilo i bránilo. Defenziva a ofenziva jsou spojené nádoby.

Mužstvo v zimě doplnilo několik hráčů z Balkánu. Co od nich očekáváte?
Zahraniční hráči musí být lepší než místní. Jinak nemá cenu je brát. Očekávám od nich hlavně pracovitost. Ve světě se ví, že balkánští hráči mají chuť hrát balon a český styl fotbalu je trošku jiný než na Balkáně. Někdy cizinci přichází a nejsou moc pracovití. Po prvním tréninku zatím musím říct, že pracovití jsou a přesně to po nich chci. Přinést větší kvalitu.

Angažovat chcete ještě dva útočníky. Máte už v hlavě konkrétní jména?
Jednoho už máme na zkoušce, další přijedou v následujících dnech. Musel jsem začít pracovat rychle a útočníků na trhu moc není. Buď jsme měli takové, kteří nesplňovali naše podmínky, nebo jsme na ně neměli dost peněz. Nakonec několik kluků zbylo a postupně je testujeme. Máme ještě měsíc na vyzkoušení.

Před čtyřmi lety jste dotáhl Michalovce s věkovým průměrem 20,5 roku do první ligy. Sázíte rád na mladé hráče?
Přesně tak. Mám rád mladé pracovité hráče, kteří chtějí něco dokázat. To se na Slovensku povedlo. Ve Znojmě jsou taky mladí kluci a věřím, že i starší hráči udělají vše proto, aby se zlepšovali.

V minulosti jste absolvoval stáže v Realu Madrid nebo ve Valencii. Byla to velká škola?
Určitě. Moje filozofie je učit se od nejlepších. V Michalovcích jsem trénoval pět Španělů, takže jsem měl tu čest dostat se do Realu a Valencie. Pár let předtím jsem zase vyzkoušel Juventus a Lazio Řím. Pokud je člověk chytrý, musí si ze stáže odnést spoustu poznatků.

Spolupracoval jste taky s trenérem Vlastimilem Petrželou. Naučil jste se od něj hodně?
Něco jsem odkoukal. Každá zkušenost vám v životě něco dá. I tahle mi tedy něco dala. Jestli je to pozitivní nebo negativní už záleží jen na přístupu.

Důraz kladete na mentální přípravu. Hraje důležitou roli?
Stoprocentně. Věnuju se jí už asi pátý rok. V dnešní době je nezbytné, aby šel trenér touto cestou. Na hřišti rozhodují maličkosti, a když to má hráč v hlavě srovnané, může právě díky nim rozhodovat.

Stihl jste si už po příjezdu do Znojma projít město?
Zatím jsem neměl čas a v nejbližších dnech nejspíš ani mít nebudu, ale rád si ho projdu. Vím o Znojmě, že je to krásné město.

Narodil jste se v Nymburku. Poprvé v kariéře vás čeká trenérská štace na jižní Moravě. Máte rád dobré víno?
Tož mám. (úsměv)