Po zápase jste byli jak opaření, pak ale přišla radostná euforie , že Kladno remizovalo…
Co na to říct. Sami jsme si to pokazili. Zdramatizovali jsme si to. Štěstěna ale stála při nás. Zachránil se šťastnější.

S čím jste šli do zápasu?
V kabině jsme si říkali, že budeme hrát na jistotu, že neuděláme žádnou chybu, že do nich půjdeme naplno. Dostali jsme gól z nevinné akce. Neuhlídali jsme si hráče. Naštěstí jsme srovnali. Měli jsme dát ještě jeden gól a byl by klid.

Byla v týmu před i během utkání se Zenitem Čáslav velká nervozita?
To víte, že ano. Jak jsem před koncem střídal, tak na lavičce to bylo hodně znát a na hřišti taky. Kluci bojovali do konce, ale chyběl ten druhý gól, abychom se uklidnili.

Hodně slyšet byli i diváci. Pomohlo vám to?
Pomohlo. Slyšet bylo hlavně dyjákovické fandy. Tímto Dyjákovice zdravím a děkuju jim. Určitě nás hnali a pomohli nám k výsledku.

Co dál? Nižší soutěž by byl asi velký problém, ne?
Jasně, to by byl krok zpět. Bojovali jsme o postup do druhé ligy a kdybychom hned první rok spadli, tak by ta práce byla úplně zbytečná. Doufám, že to bude příští sezonu lepší a diváci budou na našem fotbale šťastnější.

ROMANA HOLIŠOVÁ